Vědci vyvinuli revoluční obal na potraviny. Na zkažené maso upozorní změnou barvy dřív, než začne zapáchat
Zažili jsme to zřejmě všichni. V supermarketu si koupíme čerstvě vypadající kus masa, ale po pár dnech si člověk není jistý, jestli je bezpečné ho konzumovat, přestože uvedené datum spotřeby ještě neuplynulo. Vědci nyní přišli s převratnou novinkou, a tou jsou inteligentní obaly.
Sledovat v Google Zprávách
Lidé se při výběru čerstvého masa spoléhají především na svůj zrak a čich. Jenže u baleného masa nemusí vzhled vždy spolehlivě vypovídat o jeho čerstvosti, protože způsob balení a složení atmosféry uvnitř obalu mohou jeho barvu výrazně ovlivnit. Před otevřením obalu nepomůže ani čich protože skrze plastovou vrstvu není možné maso cítit. Věda však přišla s inteligentními obaly, které reagují na změny prostředí/pHa a dokážou spotřebitele včas varovat na základě změny barvy.
Proč se nelze na čich spolehnout
Když se maso začne kazit, není to zpočátku na první pohled vidět ani cítit. Zcela čerstvé maso má totiž mírně kyselé pH. Jak se v něm ale s postupujícím časem a v závislosti na teplotě začínají postupně množit bakterie, dochází k mikrobiologickým procesům. Tyto bakterie rozkládají obsažené bílkoviny a uvolňují do svého okolí těkavé zásadité sloučeniny. Kvůli tomuto neviditelnému procesu začne pH masa stoupat, a to ještě předtím, než se objeví viditelné známky kažení.
Běžný spotřebitel tak pomocí svých smyslů odhalí projevy kažení většinou až v jejich pokročilé fázi. Často je v obalu masa těchto plynů tolik, že po jeho otevření je to okamžitě cítit. Jenže právě v takovém případě už může být maso zdraví nebezpečné. Výzkumníci si proto položili vlastně logickou otázku, a to, zda je možné tento stav zachytit a převést tuto změnu na vizuální signál pro spotřebitele, kterému by na první pohled rozuměl naprosto každý, bez použití dalších přístrojů. Odpovědí je „smart packaging“ neboli inteligentní balení potravin, které je v současnosti předmětem intenzivního výzkumu, přičemž jsme pravděpodobně na samém začátku nově se rozvíjející oblasti.
Zkažené maso je zdraví nebezpečné a nesmí se konzumovat.
, ...
Inspirace v přírodě
Při nedávném výzkumu, který vzbudil obrovský ohlas a byl publikován v prestižním vědeckém časopise Chemical Engineering Journal, vědecký tým popsal technologii, která je přímo inspirována přírodou. Výzkumníci z japonské Kyushu University dokázali vyvinout měkký a vysoce flexibilní ochranný film, do kterého přímo integrovali přírodní rostlinný pigment (barvivo). Klíčovým indikátorem byly v tomto případě antokyany, což jsou přírodní barviva vyskytující se třeba v červeném zelí nebo fialových sladkých bramborách, kterým dodávají jejich typické zbarvení.
Antokyany mají jednu zásadní vlastnost, kterou vědci ve svém výzkumu použili. Dokážou změnit barvu na základě změny pH ve svém okolí. Jak se maso uvnitř obalu postupně kazí, zásadité plyny se v obalu hromadí a barva fólie se začne plynule měnit z bezpečné fialovo-červené na výstražnou žluto-zelenou. Tato změna je velmi snadno viditelná pouhým okem, a protože použité barvivo pochází výhradně z rostlinných zdrojů, je naprosto bezpečné pro přímý styk s potravinami. Nevýhodou těchto barviv je vysoká citlivost na dopadající světlo a teplo. Řešením tak bylo navázání molekul barviva na krystalické struktury MOF. To v praxi chrání citlivé barvivo před vnější degradací způsobenou kyslíkem nebo UV zářením, ale zároveň mu zachovává jeho vlastnosti a citlivost při změně pH masa.
Podobných obalů přibývá
Nejde o jediný takto zajímavý a unikátní obal. Japonští vědci zjistili, že jejich nový, na celulóze založený hydrogel také dokáže prodloužit trvanlivost vepřového masa, a to asi o 12 hodin oproti klasickým plastovým obalům. Kromě toho má další unikátní vlastnost, a tou je schopnost samoopravy. Zní to jako ze sci-fi filmu, ale hydrogel se v případě poškození dokáže sám zacelit a během 2 hodin materiál získá zpět 99 % svých vlastností i pevnosti v tahu. Vše je ve fázi testování a podobné obaly samozřejmě dosud v praxi nejsou používány.
Vědci z Brazílie přišli s obalem s biologickým senzorem založeným na bázi škrobu. Tento senzor se zaměřuje na měnící se vlhkost uvnitř potravinového obalu, což lze opět využít v praxi při sledování klíčových faktorů podílejících se na zrychleném kažení potravin a ztrátě jejich kvality. Cílem těchto inovací je nejen sledování čerstvosti a nezávadnosti samotných potravin, ale také omezení plýtvání potravinami a jejich vyhazování.
