Dcera chce 15 000 korun měsíčně jako kapesné na vysoké škole. Tvrdí, že studium je její práce a rodiče mají povinnost ji živit

„Dcera si řekla o 15 000 korun měsíčně jako kapesné na vysoké škole. Argumentovala tím, že studium je jako její práce a že máme povinnost ji živit. My jsme ale z jejího přístupu nešťastní,“ podělila se o svoji zkušenost jedna z maminek na sociální siti. Situace, kdy si dítě řekne o určitou měsíční částku jako kapesné, pochopitelně může v rodinách vyvolávat neshody, zvláště pokud rodiče tak vysokou částku považují za nepřiměřenou. České zákony přitom skutečně stanovují, že vyživovací povinnost rodičů nemusí nutně skončit ani po dosažení plnoletosti dítěte.

Kolik peněz dnes skutečně stojí studium na vysoké škole

Náklady vysokoškolských studentů se mohou značně lišit. Jiná situace nastává v případě, kdy si chce student pronajmout vlastní byt, často se stravuje v restauracích a jednoduše řečeno nešetří. Odlišné náklady pak má student žijící na koleji nebo ve spolubydlení stravující se z finančně nenákladných potravin a zcela jiné výdaje mají studenti, kteří žijí u rodičů a do školy pouze dojíždějí.

Podle informací státního portálu Studuj na VŠ se orientační měsíční životní náklady vysokoškoláka, který nebydlí u rodičů, mohou pohybovat mezi 12 000 a 20 000 korunami. Ubytování na koleji může vycházet na 4 000 až 8 000 korun měsíčně, za pokoj ve sdíleném bytě může student zaplatit 6 000 až 12 000 korun. Neméně výraznou položkou v rámci rozpočtu je stravování, za které lze utratit zhruba 4 000 až 7 000 Kč měsíčně. Počítat je třeba také s náklady na cestování, studijní pomůcky, oblečení či volnočasové aktivity. 

Rodiče mají vůči dětem vyživovací povinnost. Co to v praxi opravdu znamená?

Podle české legislativy mají rodiče povinnost finančně podporovat své děti, dokud nejsou schopné se samostatně živit. Dosažením věku osmnácti let přitom vyživovací povinnost rodičů automaticky nekončí. V případě, že se dítě soustavně připravuje na budoucí povolání (například studiem vysoké školy), může vyživovací povinnost rodičů pokračovat i v jeho dospělosti.

Zároveň to ale neznamená, že by si vysokoškolák mohl sám určit částku, kterou chce od rodičů pravidelně každý měsíc dostávat. Podle občanského zákoníku při určování výživného do hry vstupují odůvodněné potřeby dítěte, jeho majetkové poměry a také finanční možnosti obou rodičů. Důležité pravidlo také zní, že životní úroveň dítěte by víceméně měla odpovídat životní úrovni rodičů. 

Kromě toho je třeba zdůraznit, že výživné nemusí mít nutně pouze podobu peněz. Rodiče mohou svou povinnost částečně plnit také poskytováním bydlení, stravování nebo hrazením dalších potřeb. To znamená, že vyživovací povinnost mohou rodiče jednoduše splnit i tím, že dítě po dobu studia zůstane bydlet u nich a zároveň mu budou obstarávat stravu a případně hradit další výdaje. 

Rodiče mají vůči dětem vyživovací povinnost , ...

Ne u každého oboru je brigáda reálná

Řada rodičů chce své děti motivovat k tomu, aby se již během studia snažily si přivydělávat. Existují však i časově náročné obory, u kterých práce není reálná (typicky studenti lékařských oborů). Ti jsou pak víceméně odkázáni na pomoc rodiny.

Statistiky však ukazují, že většina českých studentů si přivydělává. Studie IDEA při CERGE-EI přišla se zjištěním, že ve věkové skupině 25–30 let pracuje 81 % studentů. Zároveň podle této studie čeští vysokoškoláci pracují 14 hodin týdně, což je o hodinu více než průměr Evropské unie. 

U samotných studentů se pak rovněž liší zkušenosti týkající se podpory během studia. Jeden z diskutujících na Redditu například popisuje: „Neživili, dělal jsem při škole 100–120 hodin měsíčně. Přednášky jsem pak převážně prospal. Vydržel jsem to rok a pak jsem skončil.“

Ukazuje se také, že se liší zkušenosti podle místa bydliště: „Pražák takže jsem bydlel a jedl u rodičů. Na extra život jsem si přivydělával napřed doučováním a pak stáží v korporátu,“ zmiňuje další uživatel. Rozšířený je i model, kdy se rodiče a děti o náklady dělí: „Rodiče mi platili ubytování a dopravu, zbytek jsem si platil sám,“ popisuje jeden z diskutujících. „Měl jsem štěstí, po dobu mého studia 6 let mi každý měsíc posílali cca 12 tisíc, což mi stačilo na kolej, jídlo, sport i nějaké to kapesné,“ píše další.