„Za dvě stovky už dnes nic pořádného nekoupíte.“ Dětské oslavy se mění v soutěž, kdo přinese dražší dárek

Z dětských narozeninových oslav se tak pomalu stává soutěž o to, kdo přinese dražší dárek. Rodiče totiž neřeší jen to, co oslavence potěší, ale také to, aby jejich dítě nepřišlo s příliš levným dárkem. Zatímco některým už dnes dvě stovky připadají jako nedostatečná částka, jiní odmítají utrácet pětistovku za každého spolužáka.

Ještě před dvanácti lety se maminky v diskusi na Modrém koníkovi většinou shodovaly na tom, že na dětskou oslavu stačí donést malou pozornost do dvou stovek. Když se však ke stejnému vláknu vrátila v roce 2024 jiná matka, napsala, že dárek za 200 Kč jí při dnešních cenách přijde málo. Další účastník jen suše dodal, že částka měla tehdy jinou hodnotu než dnes.

A fakta to potvrzují. Podle údajů Českého statistického úřadu byly spotřebitelské ceny v roce 2025 v průměru zhruba o 55 % vyšší než v roce 2015. Stovka z té doby, která mohla stačit na milou pozornost k narozeninám, by tak podle výpočtu z průměrné roční inflace ČSÚ měla dnes kupní sílu jen asi 64 Kč. Česko navíc patří podle Echo24 k evropským zemím, kde se za poslední dekádu zdražovalo vůbec nejvíc. V rámci Evropské unie je na třetím místě. Hůř už jsou na tom jen Maďarsko a Estonsko.

Kolik je na dárek tak akorát?

Někteří rodiče dnes na dětskou oslavu „obětují“ klidně i pětistovku, zvlášť když hostitelé připravili celé odpoledne s občerstvením nebo i se skákacím hradem. Jiní ale varují, že taková částka se může velmi rychle nasčítat. Jedna maminka z Prahy například napsala, že u nich se dárky drží kolem 200 až 300 Kč, protože rodina chodí zhruba na deset oslav ročně. Dávat za každý dárek 500 Kč by podle ní bylo příliš.

Skromnější limity na dárky přitom platí hlavně ve školách. Při tradici pořizovat anonymně dárky pod stromeček pro spolužáky se třídy domlouvají běžně na částce kolem 100 nebo 150 Kč. Právě u těchto nižších částek si však rodiče často lámou hlavu, čím za takovou částku dítě potěšit. V diskusi o vánočním losování dárků maminky uváděly tipy jako například svítící tkaničky do bot za 87 Kč, malou figurku nebo inteligentní plastelínu. Jedna z nich dodala, že její kluci měli radost i ze sáčku se stavebnicí za 30 Kč.

Jeden společný větší dárek může problém s pořizováním drobností snadno vyřešit. , ...

Složit se na jeden velký dárek omezí „blbosti“

Rodiče ale neřeší jen cenu, ale i množství. Zvlášť u malých dárků za pár korun totiž hrozí, že se bude jednat o zbytečné „blbosti“.  Matka dvanáctiletého chlapce v září v diskusi popsala, že syn na oslavě s deseti až dvanácti kamarády dostane hromadu dárků, které ani nevyužije, takže pak část nenápadně posílá dál.

Řešením proto bývá jeden větší společný dárek. Některé maminky rovnou do pozvánky napíšou, že si dítě přeje třeba nové kolo, a hosté mohou místo pořizování drobností jen finančně přispět. V jedné partě rodičů má každé dítě danou celkovou částku, například 1 500 Kč, kterou si hosté rozpočítají a poté pošlou na účet. Maminka oslavence to pak „koupí, zabalí a je to“.

Nikdo tak nemusí lovit dárek naslepo a nevznikají tak ani rozdíly v tom, kdo co přinesl. Hostitelům ale bývá často nepříjemné o peníze žádat. Zmíněná matka dvanáctiletého chlapce přiznává, že jako host by peníze ráda dala, ale jako hostitelka od ostatních rodičů finance vybírá s nelibostí. Jedna z diskutujících proto radí dát hostům na výběr, ať přinesou konkrétní drobnost, kterou dítě užije, nebo dají příspěvek na společný větší dárek.

S rostoucím věkem dětí se však problém často alespoň částečně vyřeší sám. Podle jedné matky si už její dvanáctiletá dcera s kamarádkami kupují dárky samy a mezi maminkami se tak už nic nedomlouvá. U menších dětí ale většinou platí, že nejvíc nervů ušetří jasná pravidla předem. Ta se mohou určit třeba v rodičovské skupině na WhatsAppu, jakou při plánování oslav zakládá i autorka jedné ze zmíněných diskusí.