Ročníky 1986 a mladší by na důchodový systém měly zapomenout. Hrozí jim práce až do 70 let, varují ekonomové

Téma posouvání věku odchodu do důchodu hýbe v poslední době společností čím dál více. Lidem, kterým je dnes 40 let a méně, hrozí, že budou pracovat až do 70 let. Jde o přímý důsledek demografického vývoje a stávající ekonomické situace. 

Proč se neustále zvyšuje důchodový věk

Při navyšování věku do důchodu se bere v potaz zejména ten fakt, že lidé dnes žijí díky lepší lékařské péči a životnímu stylu déle, než tomu bylo v minulosti. Zároveň se ovšem rodí i méně dětí. Na jednoho důchodce tak postupně připadá čím dál méně ekonomicky aktivních lidí, kteří systém financují. Důchodové systémy proto čelí velkému tlaku. Klasický penzijní systém, kdy pracující generace přímo financuje důchody současných seniorů, se bez úprav dostává do finančních deficitů. Bez posouvání věkové hranice by došlo k jejich krachu nebo k poklesu důchodů na hranici chudoby. Jde o jeden z hlavních nástrojů, jak zmírnit schodek státního rozpočtu v prvním pilíři důchodového pojištění a udržet systém dlouhodobě funkční.

Podoba důchodu pro dnešní čtyřicátníky je nejistá

Dnešní čtyřicátníci se mohou dočkat úplně jiného důchodu, než jaký známe dnes. Mají před sebou ještě desítky let pracovního života, ale zatím není vůbec jisté, jak vysoké důchody jim stát v budoucnu zajistí. Právě z tohoto důvodu bude hrát čím dál větší roli vlastní finanční zajištění na stáří. Státní starobní důchod sice bude s největší pravděpodobností i nadále existovat, ale jeho poměr vůči předchozí mzdě (tzv. náhradový poměr) se bude s vysokou pravděpodobností snižovat.

Dnešní mladí lidé by si měli začít včas spořit na stáří. , ...

Černý scénář, jaký nastínili ekonomové

Ekonomové nastínili poměrně černý scénář, podle kterého se nevylučuje, že by dnešní čtyřicátníci a mladší museli pracovat až do 70 let. Odborník na finance z FHP VŠE Heřman Kopáně varuje: „Na dobrý důchod nepostačí jen státní příspěvky v penzijku. Kdo nedělá nic, nedopadne dobře.“ Názory ekonomů se v tomto ohledu ovšem různí – zatímco jedni upozorňují na demografickou nutnost a neudržitelnost stávajícího systému, druzí ji považují za nereálnou a varují před limity člověka. Část odborníků také prosazuje, aby se věk odchodu automaticky posouval s rostoucí délkou dožití, a to z toho důvodu, aby se udržela rovnováha mezi odpracovanými lety a dobou strávenou v penzi. Zjistěte, kolik let vás ještě do důchodu čeká.

Na jednoho důchodce bude v budoucnu připadat stále méně pracujících

Zatímco dnes se na jednoho starobního důchodce skládá přibližně 2,5 až 3 ekonomicky aktivní lidé, kolem roku 2050 – 2060 se tento poměr dramaticky zhorší, což je demografická past. Stát bude mít podle hlavního ekonoma investiční platformy Investown Pavla Peterky jen tři možnosti: důchody zmenšit, odložit věk odchodu, nebo se drasticky zadlužit. Jelikož zadlužování nelze natahovat do nekonečna, reálné jsou proto spíše první dvě možnosti. „V roce 2034 a dalších letech začne do důchodu odcházet nejsilnější generace, která se v Česku narodila. To bude mít zásadní dopad na veřejné finance i fungování celé společnosti,“ uvedla zakladatelka Institutu Solvo Ivana Tykač. 

Kdo na stávající situaci nejvíce doplatí

Nejvíce na to mohou doplatit lidé mezi 30 a 50 lety. Především bude záležet na tom, zda budou zaměstnavatelé ochotni zaměstnávat sedmdesátníky či jaký vliv bude mít automatizace a umělá inteligence na dostupnost práce pro starší generaci. Otázkou také zůstává, zda jsou lidské tělo a mysl schopny podávat plný pracovní výkon i kolem sedmdesátky, a také to, jak se stát postaví k náročným profesím, kde je nutná těžká fyzická práce. 

Ani vlastní bydlení nemusí zajistit klidné stáří. Člověk sice v takové chvíli vlastní majetek v hodnotě milionů, ale na běžný život mu zbývá minimum peněz. Ekonomové pro dnešní generaci 30 až 50letých doporučují nedávat všechny finanční prostředky jen do nemovitosti, ale diverzifikovat. V některých případech může být řešením např. tzv. reverzní hypotéka nebo odchod do menšího a energeticky úspornějšího bytu. „Nemovitost je skvělá investice, ale nemůžete z ní odštípnout kus cihly, abyste zaplatili za nákup nebo lékařskou péči. Pokud máte veškeré peníze v domě, jste sice bohatí na papíře, ale zranitelní v běžném životě,“ shodují se finanční poradci.