Letošní Vánoce mohou připomínat jaro. Meteorologické modely nevylučují ani teploty stoupající k 15 stupňům

Ačkoliv meteorologové ještě nemají žádné přesné informace, určité indikátory, globální klimatické signály a dlouhodobé výhledy alespoň částečně poodhalují, jak by vánoční počasí mohlo vypadat. První výstupy meteorologických modelů se přiklánějí spíše k možnosti teplotně nadprůměrné zimy, což by v praxi mohlo znamenat pokračování trendu z posledních let. Vyloučit nelze ani další vánoční oblevu. Klíčovou otázkou zůstává, odkud bude během svátků do České republiky proudit vzduch. 

Jak bude vypadat počasí o Vánocích 2026? 

Částečnou nápovědu mohou přinést sezónní modely.

Příkladem může být americký model CFSv2, který ve svém výpočtu ze začátku listopadu predikoval pro prosinec 2026 ve střední Evropě teplotní odchylku cca 2,3 stupně Celsia nad průměrem let 1991 až 2020. To by znamenalo, že by se Češi měli připravit spíše na scénář bez trvalé sněhové pokrývky. 

Zvýšenou pravděpodobnost teplotně nadprůměrné zimy předpokládá i výhled evropského systému Copernicus. 

Je však důležité podotknout, že spolehlivost podobných dlouhodobých předpovědí není ani zdaleka stoprocentní. Jde tedy spíše o základní orientační rámec, který se s příchodem nových dat může průběžně upravovat. 

Samotný Český hydrometeorologický ústav zatím bližší výhled na letošní Vánoce nezveřejnil. První dlouhodobou předpověď, která by měla zahrnovat i prosinec 2026, by měl podle harmonogramu zpřístupnit veřejnosti až 30. listopadu. 

Proudění vzduchu od Atlantiku: Proč může hrát zásadní roli? 

O tom, jak budou Vánoce v České republice vypadat, by mělo do značné míry rozhodovat proudění teplého vzduchu z Atlantiku. Právě to se může stát jedním z hlavních důvodů, proč se lidé možná budou muset i v letošním roce obejít na svátky bez sněhu. 

Jestliže se nad Atlantským oceánem vytvoří tlaková níže a nad jihem Evropy se drží vyšší tlak, dochází k rozvoji optimálních podmínek pro zesílení západního proudění. Ty pak mohou na zdejší území přivádět vzduch od Atlantiku, který bývá v zimních měsících výrazně teplejší než vzduch, který přichází ze severovýchodu. 

Historické statistiky: Které rekordy byste si neměli nechat uniknout? 

Historie ukazuje, že i na konci prosince se teploty v Česku mohou vyšplhat až k hodnotám, které jsou typické spíše pro jarní měsíce. 

Aktuální rekord pro Štědrý den činí 14,5 stupně Celsia, přičemž je zajímavé, že takovou hodnotu naměřily teploměry na území České republiky hned dvakrát. Jako první byla tato teplota naměřena v roce 1958 na meteorologické stanici Lučina, která se nachází v Moravskoslezském kraji. Podruhé se tak stalo přesně o devatenáct let později (v roce 1977) v Kolíně. 

Vánoce bez sněhu jsou v posledních letech běžné. , ...

Kde je v České republice nejvyšší šance na bílé Vánoce? A kde se sníh nejspíše neobjeví?

Není překvapivé, že klíčovou roli hraje v tomto směru zejména nadmořská výška a geografická poloha. Podle statistik Českého hydrometeorolo­gického ústavu platí, že zatímco ve středních polohách se pravděpodobnost sněhu pohybuje zhruba mezi 30 až 40 procenty, v nadmořské výšce 600 až 800 metrů nad mořem jde již o 40 až 60 procent. 

V polohách nad 1 000 metrů nad mořem, tedy například v Krkonoších nebo Hrubém Jeseníku, je tato pravděpodobnost až 80 procent. Specifickou kategorii pak představují hřebeny pohraničních hor, kde se jedná dokonce o 90 procent. 

Co se týče krajských měst, nejvyšší šanci na bílé Vánoce mají obyvatelé Liberce (pravděpodobnost 60 procent). Následují Karlovy Vary, Jihlava či Zlín.

Naopak v Praze, Pardubicích, Hradci Králové nebo Českých Budějovicích se šance na sníh pohybuje pouze okolo 20 procent.  

Co se týče celkové dlouhodobé předpovědi na zimu, výhled naznačuje poměrně překvapivé načasování sněhových přeháněk. Zajímavý vývoj počasí očekávají meteorologové i v úvodní polovině listopadu.