Schillerová hledá další miliardy do rozpočtu. Plánuje zavést nové daně, přestože vláda slibovala, že žádné zvyšovat nebude

Sliby vlády ustupují do pozadí a na řadu přichází hledání nových daňových výnosů. Okruh těch, kteří by měli platit vyšší daně než doposud, se celkem rozšiřuje a nejspíš se i bude rozšiřovat ještě dále. A celé to začalo vlastně tak trochu nevinně u plánů na vyšší zdanění hazardu či návykových látek.

Mimořádná daň na velké rafinérie

Momentálně je ve hře několik nejnovějších daňových návrhů. Vedle možného zdanění hazardu, kratomu a dalších návykových látek se uvažuje také o zdanění investičních nemovitostí nebo dividend. Nejnovější variantou je však lex Orlen neboli mimořádná daň na velké rafinérie. Návrh zákona, který zavádí mimořádnou daň na velké rafinérie, prošel prvním čtením. Tato daň bude mít jednoho plátce, a sice Orlen Unipetrol. Do státní kasy by díky této novince mělo přistát za rok 2026 přibližně 5,5 miliard korun. Tento výnos by ovšem zalepil pouze drobnou díru v rozpočtu.

Důvod zavedení této daně

Vláda je poměrně zoufalá, protože potřebuje více peněz. Už v minulosti nastínila, jak plánuje obří schodek zalepit. Alena Schillerová proto hledá miliardy, kde jenom může. Konkrétně v případě rafinérií je důvodem především ten fakt, že krize na trhu s ropou vystřelila ceny extrémně vysoko, což zajistilo rafinériím vysoké marže bez zvýšení produktivity či investic nebo zavedení inovací.

Navzdory předvolebním slibům se Ministerstvo financí chystá zvyšovat daně. , ...

Možné dopady na běžné občany

I když sice Ministerstvo financí ujišťuje okolí o tom, že zavedení tohoto typu daně nebude mít na běžné občany žádné zásadní ekonomické dopady, odborníci si ovšem myslí něco jiného. Upozorňují zejména na to, že tato daň bude danit i zlepšení hospodářských výsledků. To by v dlouhodobém důsledku mohlo znamenat vyšší závislost České republiky na dovozu pohonných hmot a petrochemických produktů, na které se daň nevztahuje. V každém případě mohou průvan v peněženkách pocítit statisíce Čechů.

Ve hře je i zavedení dalších daní

„Především to budou daně, o kterých mluvím. To znamená spotřební, máme rafinérskou, chystáme některé další, protože máme oblasti, kde se nebývalým způsobem zvedal zisk,“ uvedla Alena Schillerová. V souvislosti s hledáním dalších rozpočtových zdrojů jsou ve hře také například sektorové daně pro energetické a zbrojní firmy. Téma mimořádného zdanění zbrojního sektoru se ve větší či menší míře v posledních letech objevuje v úvahách politiků. Zatím k němu však nedošlo.

Ekonomičtí analytici ovšem upozorňují na to, že zbrojní firmy kvůli napjaté mezinárodní situaci potřebují masivně investovat do rozšiřování kapacit, a dodatečné zdanění by mohlo tyto investice tlumit a negativně ovlivnit bezpečnost.

Alena Schillerová chce účinnost nové legislativy od poloviny roku 2027

Všechny tyto vládní úvahy jsou v každém případě prozatím ve fázi politických úvah a konkrétní legislativní parametry (s výjimkou již předložené daně pro rafinerie) nebyly finálně schváleny. Jak uvedla Alena Schillerová, legislativu je nutné připravit co nejdříve tak, aby byla účinná od poloviny roku 2027. Podle jejích slov bude v průběhu roku 2027 schopná zvýšením příjmů a snížením výdajů ušetřit v rozpočtu 20 miliard korun, možná i více. Zhruba polovinu by podle ní mohlo tvořit právě navýšení příjmů, tedy daní. To vše navzdory programovému prohlášení vlády ANO, Motoristů a SPD, ve kterém uvedla: „Zavazujeme se nezvyšovat žádné daně.“

Podle Schillerové o porušení předvolebních slibů nejde

Zavedení spotřebních daní na kratom či z HHC, o jejichž zavedení či zvýšení ministerstvo financí uvažuje, pak podle Schillerové porušením slibu nezvyšovat daně není. „My současně máme v programovém prohlášení boj se závislostmi a boj s šedou ekonomikou, takže to podle mě není porušení tohoto slibu,“ domnívá se.