Manuálně zruční Češi mohou získat výuční list za pár měsíců a v oboru si vydělat i přes 100 tisíc korun. Na získání kvalifikace přispívá i stát

Řemeslníci jsou v Česku nedostatkovým „zbožím“, protože mezi mladými není o řemeslné obory ani zdaleka takový zájem jako dříve. I proto v nich ovšem lze vydělat zajímavé peníze. Není přitom nutné absolvovat celé tříleté studium, ale obvykle stačí jen několikaměsíční kurz pro dospělé. Po jeho absolvování a složení závěrečných zkoušek na škole získáte „výučák“ také. Jde tedy o zajímavou příležitost.

Tříleté učiliště vs. rekvalifikace pro dospělé

Klasické učiliště trvá 3 roky, byť při dálkové formě učení může být delší. Pokud už ovšem máte výuční list z jiného oboru (či maturitu), lze využít i zkrácené studium v délce 1 až 2 roky v denní formě vzdělávání. Výhodou je, že nemusíte znovu absolvovat všeobecně vzdělávací předměty jako češtinu, matematiku, dějepis nebo cizí jazyk, které už jste jednou úspěšně absolvovali. Chodíte tedy v podstatě jen na odborné předměty a na praxi (dílny), abyste se naučili konkrétní řemeslo.

Rekvalifikační kurzy pro dospělé jsou ale přesto ještě výrazně kratší, protože obvykle trvají jen několik týdnů či měsíců. I když Úřad práce (ÚP) pro letošek zpřísnil podmínky pro příspěvky na rekvalifikace, může hradit i 100 procent ceny, splníte-li požadavky a kurz schválí komise. ÚP vám tedy může rekvalifikaci zaplatit, ovšem v rámci limitu, který činí 50 000 korun na 3 roky. Běžnou školu naopak tímto způsobem pochopitelně financovat nelze.

Na příspěvek ale neexistuje právní nárok a komise posuzuje každou žádost individuálně. Potřeba je splnit několik podmínek. Úřad práce nepodporuje kurzy jako hobby. Měli byste tedy prokázat své aktuální ohrožení na trhu práce. Navíc je nutné kurz zvládat časově. Je-li například od 15:00 a vy běžně končíte v práci v 15:30, ÚP může žádost zamítnout preventivně, protože podmínkou je 80procentní docházka. O příspěvek navíc musíte zažádat minimálně 30 dní před zahájením kurzu.

Rekvalifikace je mnohem kratší než absolvování „učňáku" , ...

Podmínky získání výučního listu

Na učilišti projde učeň klasicky celým školním systémem a na konci musí zvládnout státní závěrečnou zkoušku. Pokud to dokáže, získá výuční list. U rekvalifikací je nutné absolvovat kurz a složit zkoušky ze všech dílčích profesních kvalifikací, které tvoří daný obor. Následně se lze s příslušnými certifikacemi obrátit na střední školu (učiliště), která obor vyučuje. Ta na základě certifikátů uzná předchozí vzdělání a připustí zájemce přímo k závěrečné zkoušce, po jejímž absolvování získá „výučák“.

Jak to může fungovat v praxi?

Pro rok 2026 skutečně platí přísnější metr. Schvalují se primárně kurzy, které mají prokazatelný přínos pro uplatnění na trhu práce (například řemesla, zdravotnictví, technické obory). Příklad zajímavého kurzu? Akademie řemesel Praha – Střední škola technická nabízí komplexní rekvalifikační program určený k získání úplné profesní kvalifikace v oboru Instalatér, který se vyučuje přímo v prostorách této školy.

Tento desetiměsíční kurz láká manuálně zručné Čechy, kteří nemusí studovat 3 roky pro výuční list. Jak to funguje? Absolvujete 724 hodin výuky, která se skládá z teorie, praxe a svářečské školy. Výuka probíhá 2× týdně po dobu 10 měsíců vždy v odpoledních hodinách, a to nejdříve od 14:30. Následně složíte 3 zkoušky a získáte 3 osvědčení o profesní kvalifikaci (montér vody a kanalizace, topenář, montér plynu), jež dohromady tvoří úplnou profesní kvalifikaci.

Poté podáte na škole žádost a škola vás připustí rovnou k běžné závěrečné zkoušce. Po jejím úspěšném zvládnutí získáte plnohodnotný výuční list v oboru Instalatér (36–52-H/01). Musíte ovšem počítat s tím, že tento kurz stojí 65 tisíc korun. I když tedy od ÚP získáte příspěvek v plné výši 50 000 korun, sami budete muset ještě zaplatit 15 tisíc korun. 

A kolik si může kvalifikovaný instalatér skutečně vydělat?

Hodinové sazby instalatérů se podle dřívějších údajů pohybují přibližně mezi 400 a 800 korunami. Při sazbě 800 korun a 160 fakturovaných hodinách měsíčně tak může instalatér dosáhnout tržeb 128 000 korun. Nejde ovšem o čistý výdělek, protože z této částky musí ještě uhradit provozní náklady, odvody a daně. Výsledný příjem proto závisí především na množství zakázek, zkušenostech a regionu, ve kterém řemeslník působí.