Vláda škrtá další miliardy. „Je to průšvih,“ varují experti, stát přiškrtí peníze lidem, kteří chtějí změnit profesi

„Aktivní politika zaměstnanosti je souhrn opatření směřujících k zajištění maximálně možné úrovně zaměstnanosti. Aktivní politiku zaměstnanosti zabezpečuje ministerstvo a Úřad práce; podle situace na trhu práce spolupracují při její realizaci s dalšími subjekty,“ píše se v § 104 zákona č. 435/2004 Sb., tedy zákona o zaměstnanosti. Tahle politika má různé nástroje, peněz do ní ale aktuálně směřuje stále méně. Příští rok jich bude dokonce dvakrát míň než vloni.

Méně peněz (nejen) na rekvalifikace

Na aktivní politiku zaměstnanosti jde letos společně s evropskými penězi 2,63 miliardy korun. Příští rok to už má být ale jen 2,15 miliardy korun, přičemž v loňském roce šlo o 4,53 miliardy korun. Tím se přitom snižuje i podpora rekvalifikací, což je jeden z nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Tento krok se přitom setkal s vlnou kritiky u odborářů, zástupců firem i pracovních agentur. Někteří ekonomové varují, že podobné šetření může být ve výsledku pořádný průšvih. Pokud stát omezí možnosti lidí získat novou kvalifikaci, mohou zůstávat déle bez práce, zatímco firmy budou obtížněji hledat zaměstnance s potřebnými dovednostmi. Krátkodobá úspora se tak může státu nakonec prodražit.

Žadatelé o rekvalifikaci bývají neúspěšní

V praxi jsou letos úřady práce při schvalování žádostí o příspěvek na rekvalifikaci, což se děje v rámci programu Jsem v kurzu, výrazně přísnější. Více selektují, které kurzy proplatí, a upřednostňují jedince, u nichž existuje jistota, že ihned najdou práci. Zájem o rekvalifikace přitom zůstává vysoký. Podle odborníků to souvisí se skutečností, že se požadavky na nově obsazovaných pozicích v současné době mění velmi dynamicky.

Poptávka po rekvalifikacích zůstává vysoká , ...

 „Když lidé nejsou schopni třeba první dva nebo tři měsíce najít práci, tak už uvažují i nad tím, že by si třeba rozšířili dovednosti, změnili zaměření a šli do odvětví nebo profese, kde poptávka zůstává a kde by mohli najít uplatnění. S tímto o rekvalifikaci žádají,“ uvedl pro Radiožurnál analytik pracovního trhu z Alma Career Tomáš Ervín Dombrovský.

Letos však podle dat ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) zahájilo v první polovině roku rekvalifikaci jen 4 954 lidí. Vloni jich ve stejném období bylo přes 30 tisíc, tedy zhruba šestkrát více. Zatímco v minulých letech se Úřad práce (ÚP) a ministerstva snažila Čechy motivovat ke zvyšování kvalifikace, letos je přístup jiný. Aktuální pokles samo MPSV vysvětluje změnou způsobu financování. Situaci prý zkomplikovalo rozpočtové provizorium i to, že došly peníze z evropských zdrojů.

Úřady práce mají přísnější pravidla

„V roce 2026 dochází ke změně přístupu ke schvalování rekvalifikací, které se více zaměří na obory s reálným uplatněním na trhu práce a efektivní využití podpory. Při posuzování žádostí bude klíčová návaznost na pracovní uplatnění, individuální situace klienta a praktická využitelnost získaných dovedností. Podpora bude přednostně směřována do žádaných profesí a zpravidla bude poskytována jako jednorázová, s výjimkami pouze v odůvodněných případech,“ uvádí přímo MPSV.

Ministerstvo se chce více zaměřit na obory s reálným uplatněním na trhu práce jako na IT či sociální služby. Ani zde však žadatelé o rekvalifikaci nebývají příliš úspěšní. I pak lze sice proces získání nové kvalifikace absolvovat, ale lidé si ho musí hradit sami. Zaplatit mohou i více než 50 000 korun. „Já se chci věnovat řemeslu, ale po vyhodnocení by to prý ohrozilo mé současné zaměstnání skladníka,“ podělil se na Facebooku ÚP o svou zkušenost jeden ze žadatelů, jenž si musel rekvalifikaci hradit sám.

Mladí lidé dnes v práci často nevydrží ani dva měsíce. Odmítají totiž pracovat na místě, které se jim nelíbí a dělat práci, která je nebaví. Odchod ze zaměstnání si je ovšem dobré pořádně promyslet. Většina zaměstnanců po odchodu lituje svého rozhodnutí. Následně se proto mnohdy chtějí vrátit zpět.