Rychlostní kamery v jednom českém městě vydělaly na pokutách více než jiné za 10 let

Rychlostní kamery používají stále častěji i menší obce, které nemají vlastní městskou či obecní policii. Jde jim o umravnění řidičů. Pro obce s rozšířenou působností se navíc jedná o zajímavý zdroj příjmů. Některé z nich totiž dokážou vybrat každoročně obrovské sumy, které jiné vyberou třeba za 10 let. Nejedná se sice o čistý zisk, protože pořízení kamer a jejich údržba, stejně jako práce strážníků i úředníků něco stojí, ale přesto jde o zajímavé peníze. O ty však obce možná brzy přijdou.

Tyhle kamery vydělávají desítky milionů

Rychlostní kamery jsou primárně určeny ke zvýšení bezpečnosti na silnicích. Jenže pro obce se zároveň jedná o nezanedbatelný zdroj příjmů. Nejvíce peněz aktuálně vyberou dvě obce ve Středočeském kraji. Zajímavé je, že se nejedná o velká města. Shodně totiž mají kolem 17 tisíc obyvatel. Přesto na pokutách za rychlost dokážou každoročně vybrat desítky milionů korun.

Česku v tomto ohledu vévodí Říčany. Město v těsné blízkosti Prahy vloni vybralo na pokutách z rychlostních kamer odhadem 60 milionů korun. Jak by také ne, když používá na sedm desítek zařízení, z nichž některá jsou umístěna i v okolních obcích a na vybraných úsecích dálnic D0 a D1. Říčany přitom dokážou vybírat od řidičů vysoké částky dlouhodobě.

Na druhém místě je Benešov. A tady na to jdou trochu jinak. Město totiž používá jen 12 kamer. Jsou ovšem chytře umístěné a Benešov navíc posílá pokuty řidičům obratem, klidně do 48 hodin. V tomto okresním městě vloni vybrali 42,6 milionu korun. Z toho vyplývá mimo jiné i to, že provozuje-li obec málo kamer, nemá možnost je umístit na frekventované místo a není při výběru pokut efektivní, podobnou částku vybere klidně až za 10 let.

Rychlostní kamery mají zvyšovat bezpečnost na silnicích, mohou ale také generovat zajímavé peníze , AntonSAN /...

Komu vybrané peníze jdou a půjdou?

I když vybrané peníze nepředstavují čistý zisk, pro obce může jít o zajímavé vylepšení rozpočtu. V některých městech došlo vloni k nárůstu vybraných financí i o desítky procent. Tyhle peníze by chtěl ovšem stát. Jak uvádí ČTK, ministerstvo dopravy (MD) chce letos vládě předložit novelu zákona, podle níž by čistý zisk z provozu městských radarů šel do Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI), a ne do rozpočtů obcí. To však nemusí podle odborníků dopadnout nejlépe.

„Taková změna by mohla přinést opačný efekt, tedy významné snížení motivace obcí radary na nebezpečné úseky vůbec instalovat, což není žádoucí – neměli bychom páku na piráty silnic a zároveň by to rozpočtu nepřineslo téměř nic,“ citují Seznam Zprávy stanovisko dopravního experta Zdeňka Lokaje z ČVUT.

Kamery nemusí řešit jen překročení rychlosti

Někteří řidiči se snaží pokutám za vysokou rychlost vyhnout tím, že zkouší triky na oklamání radarů. To se jim však může vymstít. Kamery každopádně nemusí hlídat „jen“ dodržování povolené rychlosti. Právě v Benešově například střeží i to, jak řidiči dodržují parkování. Snímají totiž registrační značku vozidla při vjezdu i výjezdu a počítají, jak dlouho na (Masarykově či Malém) náměstí stálo.

V Evropě jsou navíc aktuálně testovány kamery s umělou inteligencí. Například v Řecku provozují několik zařízení, která sice stále hlídají dodržování rychlosti, ale zároveň dokážou odhalit i jízdu na červenou, nepoužití bezpečnostních pásů či používání mobilního telefonu. Další kamery s AI navíc zvládnou monitorovat rozestupy mezi auty. Pokud se rozšíří, pokut může časem výrazně přibývat.