Ekonomové upozorňují, že pozdější odchod do důchodu je nevyhnutelný. Ve hře je hranice 68 i 70 let
Odchod do důchodu je považován za jeden z významných životních milníků. Zatímco některým lidem brání zdravotní problémy v dalším zaměstnání už několik let před dosažením důchodového věku, jiní naopak zůstávají pracovně aktivní i dlouho poté. Ve společnosti se přitom objevuje otázka, zda by nebylo vhodné věk odchodu do důchodu posunout až na 70 let.
Ekonom Vladimír Bezděk je toho názoru, že demografický vývoj není příznivý. Domnívá se, že stále rostoucí doba dožití společně s klesající porodností vyvine velký tlak na důchodový systém a další části státního rozpočtu.
Německý ekonom je pro odchod do důchodu v 70 letech
V loňském roce dosáhl průměrný věk odchodu do starobního důchodu v České republice 64 let. Najdou se však i tací, kteří do důchodu odcházejí již v 55 letech nebo ti, kteří pracují ještě dlouho poté.
Mnoho lidí si ale nedovede představit, že by mělo pracovat až do oslavení 70. narozenin. Někteří ekonomové však na to mají jiný pohled. Finanční expert Bernd Raffelhüschen například zmínil: „Důchod ve věku 70 let je na místě. Kdybychom na začátku 90. let spojili věk odchodu do důchodu s očekávanou délkou života, dnes už bychom byli na 69 letech a směřovali bychom k 70.“
Zároveň v rozhovoru pro týdeník Focus kritizoval současnou mladou generaci, která má často potíže s pracovním nasazením a zajímá se o částečné pracovní úvazky.
Mnozí lidé dokážou pracovat i po 65 letech
Podobně pro nastavení pozdějšího odchodu do důchodu hlasuje i český ekonom Jiří Šatava. Ten uvedl: „Musíme zvyšovat horní věkovou hranici nejpozději po roce 2030. A měli bychom to lidem říci, aby se mohli připravit. Ukazuje se, že většina z nás bude moci pracovat i po 65. roku věku.“
Pravdou zůstává, že průměrný věk dožití se zvyšuje. Podle Šatavy přitom až 80 % seniorů odchází do důchodu „jen protože je to normální“. Nikoliv proto, že by jim ve výkonu povolání bránily zdravotní problémy, nebo že by je z jejich pracovního místa vyháněl zaměstnavatel.
I ekonomický poradce prezidenta Petra Pavla Vladimír Bezděk
podotkl, že ani důchodový věk 68 let nemá být tabu.
Podle něj nelze nastavit hranici důchodového věku, když žijeme stále
dále.
„Protože na skutečnou systémovou reformu je z demografických důvodů pozdě, nezbývá než posouvat parametry tak, aby do systému plynulo tolik peněz, kolik se zvyšujícím se počtem penzistů budeme čerpat a aby neskončil v hlubokých deficitech,“ podotýká Bezděk.
Problém se netýká pouze Česka
Debata o pozdějším odchodu do důchodu se zdaleka netýká jen České republiky. Se stárnutím populace a prodlužováním délky života se podobný problém řeší napříč vyspělými zeměmi.
Podle Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj se má na základě již schválených pravidel běžný důchodový věk zvýšit ve více než polovině členských států organizace.
V některých zemích se přitom hranice 70 let nejeví jako nikterak vzdálený scénář. OECD totiž uvádí, že podle současných pravidel by měl budoucí důchodový věk dosáhnout 70 let v Itálii, Nizozemsku a Švédsku, 71 let pak v Estonsku. U Dánska se dokonce ve výhledu uvádí budoucí normální důchodový věk až 74 let.
Co platí v současnosti
V Česku dnes stále platí pravidla schválená v rámci předchozí důchodové reformy. Důchodový věk se tak u mladších ročníků má postupně zvyšovat. Strop je nyní nastaven na 67 let. Současná vláda však naopak chce maximální důchodový věk znovu snížit.
Pokud se ale bude věk dožití prodlužovat a poměr pracujících k důchodcům bude nadále klesat, může se debata o pozdějším odchodu do důchodu za několik let vrátit.





Sledovat v Google Zprávách















































