Jak vysoký musíte mít plat, abyste patřili mezi 10 % nejbohatších Evropanů? Částka je překvapivě vysoká

Snad nikoho nepřekvapí, že platy se napříč Evropou výrazně liší. Například průměrná mzda v Bulharsku je více než pětkrát nižší než ta v Lucembursku. S trochou nadsázky tak můžete patřit mezi 1 % nejbohatších Bulharů, ale vůbec nemusíte být v 10 % nejbohatších Evropanů. Situace ale není příliš pozitivní ani v případě Čechů – pokud byste chtěli patřit mezi deset procent Evropanů s nejvyššími příjmy, museli byste vydělávat výrazně přes 100 tisíc korun měsíčně. 

Kolik musíte vydělávat? 

Podle dat Eurostatu za rok 2024 činila průměrná roční hrubá mzda pro zaměstnance na plný úvazek v rámci EU 39 800 eur, tedy zhruba 985 tisíc korun ročně a 82 000 Kč měsíčně. Meziročně přitom mzdy v EU vzrostly o 5,2 procenta, což znamená, že s platovým vývojem se aktuální průměr už přiblížil někam ke 42 000 eur ročně. Co se týče mediánové mzdy, ta bude klasicky o něco nižší, avšak konkrétní ukazatel žádná z institucí oficiálně nezveřejňuje. Podle propočtů založených na datech Eurostatu, národních statistických úřadů a databáze Luxembourg Income Study by však mohl být mezi 32 a 35 tisíci eur. 

Hranice horního decilu (tedy 10 %) nejlépe placených lidí se pak obvykle odvozuje z mediánové mzdy, přičemž přibližně se odhaduje jako její dvojnásobek. Musíte tak vydělávat někde mezi 64 a 70 tisíci eur hrubého ročně. Pro jednoduchost počítejme, že to odpovídá 5 500 eur měsíčně, což je bezmála 135 tisíc korun hrubého. Jakmile vyděláváte měsíčně více, statisticky patříte zhruba mezi 10 % nejbohatších Evropanů. 

Jenže co na to parita kupní síly? 

Výše uvedený výpočet ovšem nijak nezohledňuje paritu kupní síly. Zatímco nominálně je 5 500 eur stále 5 500 eur bez ohledu na to, jestli jste v Amsterdamu nebo ve Varně, jejich reálná kupní síla se dramaticky liší. Pokud tedy vezmeme v potaz, že cenová hladina v Česku dosahuje podle Eurostatu zhruba 90 % průměru EU, znamená to, že každý Čech s hrubým měsíčním platem 4 950 eur má stejnou reálnou kupní sílu jako průměrný Evropan s platem 5 500 eur. 

Pokud tedy měříme 10 % nejbohatších Evropanů ryze podle parity kupní síly, potřebuje český zaměstnanec každý měsíc vydělat „jen“ asi 120 tisíc korun hrubého měsíčně. Podle dostupných informací však takovéto částky vydělávají zhruba 2 procenta českých zaměstnanců. 

Proč jsou evropské příjmy tak nerovnoměrné? 

Mezi jednotlivými zeměmi EU jsou takové rozdíly, že jakékoliv mezinárodní srovnání bohatství je značně zkreslující. Například nejvyšší průměrné mzdy má Lucembursko s 81 000 eur hrubého ročně (přibližně 168 000 korun měsíčně), dále se drží Dánsko a Nizozemsko. A naopak nejnižší mzdy má Bulharsko s 15 387 eur ročně (asi 32 000 korun měsíčně) a Rumunsko. Průměrný lucemburský zaměstnanec tak vydělává 5,3krát víc než průměrný bulharský.

Ještě dramatičtější je však rozdělení bohatství z pohledu majetku, nikoliv příjmu. Podle údajů Evropské centrální banky vlastnilo 10 % nejbohatších domácností v eurozóně čistý majetek 34,98 bilionu eur, což představuje 57 % veškerého bohatství eurozóny. Naopak nejchudší polovina eurozóny má oproti tomu jen 5 procent celkového majetku. 

Jaká je situace v Česku? 

Zajímavé srovnání pak nabízí pohled na český mzdový trh jako takový. Průměrná měsíční mzda totiž dosáhla podle ČSÚ hodnoty 51 966 korun, medián se ustálil na 44 337 korunách. Zajímavé je, že 80 procent všech českých zaměstnanců má hrubou mzdu někde mezi 23 000 a 88 000 korunami měsíčně. To znamená, že kdo vydělává přes 88 000 korun hrubého, patří mezi horních 10 procent v rámci Česka. 

Hranice pro 10 % nejbohatších Evropanů je tedy podle uvedených výpočtů poměrně vysoká – abyste mezi ně patřili, museli byste vydělávat kolem 135 tisíc korun měsíčně. Po započtení parity kupní síly by vám pak stačilo asi 120 tisíc korun. Pokud se však tímto příjmem pochlubit nemůžete, není důvod si zoufat. Pro Čecha, jehož průměrná hrubá mzda činí necelých 52 tisíc korun, jsou takové částky výrazně nadprůměrné a statisticky se v nich pohybuje jen zlomek českých zaměstnanců.