Do důchodu se v budoucnu půjde mnohem později. Na výrazný skok se musí připravit i Češi

Existuje totiž mnoho lidí, kteří v zaměstnání pokračují i poté, co jim vznikne nárok na starobní důchod. Je přitom možné, že do budoucna bude těchto lidí stále přibývat, a to i s cílem udržet si stejnou životní úroveň. Pro některé seniory však nemusejí být hlavní motivací pouze peníze. Řada z nich jednoduše nechce přijít o pracovní kolektiv nebo argumentuje tím, že by se bez práce doma nudili. 

Důchodový věk se neustále zvyšuje

Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj předpokládá, že běžný důchodový věk bude ve většině zemí v budoucnu vyšší než dnes. Podle současně platné legislativy se důchodový věk zvýší ve více než polovině zemí OECD. „V budoucnu se bude pohybovat od 62 let v Kolumbii u mužů (57 let u žen), Lucembursku a Slovinsku až po 70 let a více v Dánsku, Estonsku, Itálii, Nizozemsku a Švédsku,“ vyplývá z dat OECD. 

V České republice se podle reformy z roku 2024 hranice po dosažení 65 let zvyšuje o měsíc za každý ročník až na 67 let. 

Nárok na penzi nemusí znamenat konec práce

Řada lidí si představuje, že jakmile dosáhnou důchodového věku, automaticky přestanou pracovat. Mnozí také sní o předčasném odchodu do důchodu, kdy se budou moci naplno věnovat svým vnoučatům a koníčkům. 

Podle nové analýzy Ministerstva práce a sociálních věcí, která byla zveřejněna v letošním roce, odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku. Ze statistických údajů dokonce vyplývá, že v důchodovém věku nepracuje už každý druhý senior. Zároveň čtyři z deseti lidí nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Nejčastějšími důvody, které za tím stojí, jsou zdravotní problémy, nezaměstnanost nebo nutnost péče o blízké. 

Z dat časopisu Statistika & My, za kterým stojí Český statistický úřad, rovněž vyplynulo zajímavé zjištění. V průběhu prvních šesti měsíců po vyplacení prvního starobního důchodu v Evropské unii pokračovalo v práci průměrně 13 % respondentů. Největší podíl pracujících seniorů se nachází v pobaltských státech. Konkrétně v Estonsku se jedná o 54,9 %, v Lotyšsku o 44,2 % a v Litvě jde o 43,7 %. Na druhou stranu nejmenší podíl pracujících po dosažení důchodového věku je viditelný v Rumunsku (1,7 %), Řecku (4,2 %) a Španělsku (4,9 %). V Česku podle těchto dat po dosažení nároku na důchod pracovalo 27,5 % respondentů, což rovněž není zanedbatelné číslo. 

Řada seniorů pracuje, protože je to baví , ...

Proč mnozí senioři i po dosažení důchodového věku pracují

Důvodů může být hned několik. Často skloňovaná bývá například potřeba udržení sociálního kontaktu. V tematické diskuzi pod článkem na webu i60.cz jedna z diskutujících potvrdila: „Jsem moc ráda, že jsem tuto práci měla, byla pro mne velikým obohacením. Setkávala jsem se s mnoha a mnoha různými zajímavými lidmi jak v mém blízkém, ale i hodně vzdálenějším okolí.“ 

Velkou část seniorů také jejich dosavadní práce jednoduše baví a nechtějí se jí vzdát jen proto, že dosáhli důchodového věku. Díky zaměstnání mají pravidelný režim a mohou nadále využívat zkušenosti, které získávali desítky let. Náhlý odchod z pracovního trhu by pro některé z nich byl spíše nepříjemnou změnou než očekávanou úlevou.

Jako jeden z hlavních důvodů bývá vnímána také potřeba užitečnosti a naplnění. „Já do normálního důchodu nechtěl, věnoval jsem se finančně zajímavému obchodu, ale druhý infarkt mě vrátil do reality. Ale kdo má dost sil a chuti pracovat dál, proč ne? Práce důchodcovský život naplní,“ zmiňuje jeden z pracujících seniorů v tematické diskuzi.

Velkou roli však samozřejmě mohou hrát také finance. Přivýdělek v důchodovém věku může být pro mnoho seniorů lákavý.