Babiš odmítá valorizaci důchodu o 300 Kč. V jeho představách a plánech je mnohem vyšší částka

O čem se jedná

Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhlo zvýšit základní výměru důchodu o 300 Kč: z 4 900 na 5 200 Kč měsíčně. Tato část je pro všechny důchodce stejná bez ohledu na to, kolik let pracovali a jaké měli výdělky. Procentní (zásluhová) část důchodu se podle návrhu zatím zvyšovat nemá.

Do výpočtu totiž vstupuje důchodcovská inflace za období od července 2025 do června 2026, která dosáhla jen 0,7 %. Jde o jednu z nejnižších hodnot za posledních deset let: letošní lednová valorizace vycházela z vyšší inflace a přinesla zvýšení 668 Kč, o rok dříve to bylo 356 Kč a v roce 2024 kolem 360 Kč. Nízká valorizace letos vychází z toho, že v rozhodném období ceny rostly jen minimálně.

Podobně nízko se drží i druhý faktor: růst reálných mezd. Ten se letos do valorizace nepromítne vůbec, protože se ještě nedorovnal jejich pokles z let 2022 a 2023. Přesto 300 Kč zůstává jen zákonným minimem, vláda může jít výš, když bude chtít.

Co zákon dovoluje

Premiér Andrej Babiš v nedělním videu na sociálních sítích spojil obě čísla: zákonné minimum a maximální možné navýšení. „Vláda může rozhodnout o zvýšení až na 2,7 %, to znamená až 590 Kč měsíčně,“ řekl Babiš a požádal seniory, aby se nenechali znervóznit.

Babiš zároveň naznačil, že výraznější zlepšení přijde až později. Počítá totiž s tím, že důchody v roce 2028 a 2029 porostou mnohem výrazněji. Konkrétnější částky pro tyto roky ale neuvedl. Kromě toho už dříve připustil možnost, jak seniorům přilepšit jednorázovým příspěvkem. Ba­bišových 590 Kč tak představuje maximální možné zvýšení průměrného starobního důchodu. Podobně mluví i jeho koaliční partneři, ačkoliv uvádějí jiné částky.

Předseda SPD Tomio Okamura přišel s ještě vyššími čísly než premiér. V rozhovoru pro CNN Prima News řekl: „Já si myslím, že místo 300 korun by to mohlo být třeba 500, 600. To je můj názor. To musíme prosadit ještě letos, protože je to na příští rok.“

Podobně se už dříve vyjádřil ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka, který připustil navýšení až na 600 Kč a označil zákonnou valorizaci za nedostatečnou pro potřeby seniorů. Přitom právě on stojí za návrhem pevné částky 300 Kč pro všechny: pro člověka s podprůměrnou penzí i pro toho s nadprůměrným důchodem. Výjimkou jsou jen penze na zákonném minimu: díky souběžnému zvýšení minimální procentní výměry vzrostou z 9 800 na 10 400 Kč, tedy o 600 Kč. Juchelka tak kritizuje návrh vlastního ministerstva.

Důchodci zatím neví, o kolik jim penze skutečně vzroste , ...

Proti vyššímu navýšení se naopak staví ministryně financí Alena Schillerová. Podle ní není v napjatém rozpočtu na velkorysejší přidání prostor a odmítá tak seniorům slibovat konkrétní částku, dokud nebudou známé finální příjmy a výdaje státu na příští rok.

Návrh rozpočtu na rok 2027 počítá se schodkem 389 miliard korun. Jde o druhý nejvyšší schodek v historii samostatné České republiky. Vyšší byl jen jednou v roce 2021, kdy stát řešil dopady covidové pandemie. Plošné navýšení všech důchodů o zákonné minimum 300 Kč by stálo státní rozpočet přibližně 10 miliard korun ročně. Podle předsedy Národní rozpočtové rady Mojmíra Hampla ale po odečtení nákladů na řádnou valorizaci zbývá v rozpočtu navíc 6 až 7 miliard korun. Orientačně to odpovídá přibližně dalším 200 Kč nad zákonných 300 Kč. I pár miliard tak dokáže výslednou částku posunout. Přesně o tuhle rezervu se teď politici přetahují.

Kdy budeme vědět víc

Nařízení o lednové valorizaci musí vláda podle zákona schválit do konce září. Vedle případného navýšení řádné valorizace se ale mluví i o druhé, nezávislé variantě: o jednorázovém příspěvku pro důchodce. Ten by na rozdíl od valorizace nezvýšil důchod natrvalo. Jde o jednorázovou platbu navíc, která by se v dalších letech do výpočtu penze už nijak nepromítla.

Do té doby je jisté jen to, že důchody vzrostou minimálně o 300 Kč a že konečné číslo bude vyšší jedině tehdy, pokud se politici na vyšší částce domluví.