Na Evropu míří změna počasí, jakou dlouhé roky nezažila. Pro Česko ukazují předpovědi nepříjemný scénář
Evropa zažila letos v létě nezvykle silné vlny veder. Na mnoha místech také padaly teplotní rekordy. Nejvyšší teplota v historii měření byla ostatně zaznamenána i v Česku. Chladno přitom nepanuje ani na začátku září. Navíc pokračuje spíše suché počasí. Brzy nás ovšem zřejmě čeká velký zvrat.
Jev zvaný El Niño už se plně rozvinul, ale meteorologové očekávají, že bude i nadále posilovat. Nasvědčují tomu nezvykle vysoké teploty Tichého oceánu. Podle Světové meteorologické organizace (WMO) může velmi silné El Niño (někdy zvané Super El Niño) výrazně posunout teplotní a srážkové vzorce po celém světě a podpořit extrémní počasí. Zvlášť v kombinaci s globálními změnami klimatu. Meteorologové ostatně v brzké době očekávají jeden velký zvrat.
Na podzim nás čeká zvrat v počasí
Na jaře a v létě Evropu sužovala nejen velká vedra, ale také sucha, která například v Česku vedla k nezvykle nízké hladině Orlíku. Teplé počasí bude každopádně pokračovat i během podzimních měsíců. Evropská meteorologická služba Copernicus predikuje nadnormální teploty po celém kontinentu, byť v nejsevernějších a nejvýchodnějších oblastech to nemusí být tak zjevné. Podle webu Severe Weather Europe (SWE) jsou dokonce nejsilnější teplotní anomálie očekávány v centrálních částech Evropy.
Během podzimu však dojde k výraznému zvratu. Existují signály, že toto období bude vlhké a mohou se objevit i povodně a silné bouře. Zřejmě však především na jihu a západě kontinentu, a to vlivem atlantického proudění ze západu a jihozápadu. Lyžaře ale moc nepotěší, že listopadová předpověď sněhových srážek pro Evropu odráží mírnější vzorec, takže je očekáván spíše pomalý začátek sněhové sezóny a menší množství sněhu. Výjimkou budou vyvýšené oblasti jako například Alpy. Další oblasti ale nebudou dostatečně chladné, aby proměnily více vlhkosti a srážek ve zvýšené sněžení.
Jaké bude dle meteorologů počasí v zimě?
Podle meteorologů má (Super) El Niño tendenci přinášet rozsáhlé deficity sněhových srážek nad Evropou, a to především nad severozápadními a jižními oblastmi a oblastmi nad severem střední Evropy. SWE ve svém dlouhodobém výhledu uvádí, že celkově můžeme očekávat velmi málo sněhových srážek během zimy. Opět však půjde hlavně o nížiny a střední nadmořské výšky. Ve vyšších polohách a v nejsevernějších evropských oblastech by tedy více sněžit mohlo.
Vzhledem k pokračování teplejšího počasí by mělo méně sněžit nejen v listopadu a prosinci, ale v lednové předpovědi se tento vzorec příliš nezlepšuje. V Evropě ovšem zpravidla sněží nejvíc v únoru. I v roce 2027 tedy zřejmě půjde o měsíc s největší sněhovou nadílkou, stále však bude na většině kontinentu sněhu méně než obvykle. Deficit sněžení by se přitom měl skutečně projevit hlavně na většině území střední, západní, severozápadní a jižní části kontinentu. Velmi pravděpodobně se tedy taková předpověď týká i České republiky.
Bude rok 2027 nejteplejší v historii měření?
Světová meteorologická organizace ve čtvrtek uvedla, že podle jejích předpovědí už je téměř stoprocentně jisté, že El Niño bude mít velký vliv až do února 2027. Přesto ještě existuje šance, že bude zima studenější, protože tento jev může způsobit kolaps polárního víru. V důsledku toho by se do Evropy dostal arktický vzduch. To je ovšem zatím ve hvězdách. Na druhou stranu už je dnes velmi pravděpodobné, že příští rok jako celek bude neobvykle teplý.
„Během velmi silných jevů El Niño se z oceánu do atmosféry uvolňuje výrazně více tepla, což vede ke zvýšení globální průměrné teploty. Platí to hlavně v kalendářním roce následujícím po zimním vrcholu El Niño. Rok 2027 tedy velmi pravděpodobně překoná rok 2024 jako nejteplejší rok v historii měření a bude dalším rokem, který dočasně překročí +1,5 °C v porovnání s předindustriálním obdobím,“ uvedl britský klimatolog Nick Dunstone z britské meteorologické služby Met Office. Zřejmě se tedy máme na co „těšit“.





Sledovat v Google Zprávách
















































