Nenechte si vyhrožovat vyhazovem za manko v pokladně. Za škodu odpovídáte jen v jednom konkrétním případě

Výhrůžky okamžitým vyhazovem, srážkami ze mzdy či dokonce policií nejsou na místě, ale pravda je taková, že řada zaměstnanců se s podobnou situací skutečně setkala. Chybějící peníze v kase, zboží na skladě či stravenky, to všechno jsou situace, které se běžně stávají. Zaměstnavatelé často automaticky předpokládají, že pokud chybí peníze v pokladně, u které pracovník celý den stál, musí je hradit ze svého. Zákoník práce ale zná přesná pravidla pro to, kdy za takovou ztrátu skutečně odpovídá zaměstnanec a kdy se naopak jedná o riziko podnikání firmy.

Bez „hmotky“ žádné manko

Základním kamenem úrazu, na kterém pohoří řada zaměstnavatelů, je tzv. dohoda o odpovědnosti za ochranu hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování (dříve a lidově známá jako dohoda o hmotné odpovědnosti). Pokud zaměstnanec nemá platnou a písemnou dohodu uzavřenou, automaticky za manko v pokladně neodpovídá. Zákon v tomto ohledu hovoří zcela jasně. Aby byla dohoda platná, musí být splněno několik podmínek.

Samotná dohoda musí být uzavřena písemně, nestačí ústní dohoda. Zaměstnanec musí být v den podpisu takové dohody starší 18 let. Mladší zaměstnanci, mezi které obvykle patří různí brigádníci, jsou tedy z obliga. Svěřené hodnoty (hotovost, ceniny, zboží) musí být určeny k oběhu nebo obratu a zaměstnanec s nimi musí mít možnost osobně disponovat. Pokud zaměstnanec dohodu sepsanou má, důkazní břemeno v případě manka skutečně přechází na stranu zaměstnance. Předpokládá se pak, že za manko může zaměstnanec, který pak musí sám prokázat, že manko vzniklo bez jeho zavinění.

Pro vymáhání škody je třeba mít podepsanou "hmotku". , ...

Bez dohody se mění pravidla

Mnoho zaměstnanců v praxi pracuje na pokladně a nemá dohodu o odpovědnosti podepsanou. Také ji mnohdy podepisují nezletilí brigádníci, což z ní samozřejmě v praxi dělá dokument neplatný. Bez podepsané dohody má problém zaměstnavatel. Na zaměstnance se nevztahuje specifická odpovědnost za schodek, ale pouze obecná odpovědnost za škodu. Zde je obrovský rozdíl, protože u obecné odpovědnosti musí vinu zaměstnanci dokázat zaměstnavatel.

Aby mohl chtít po pracovníkovi peníze zpět, musí jednoznačně a bez pochybností (například kamerovým záznamem nebo svědecky) prokázat ztrátu peněz třeba z důvodu nedbalosti zaměstnance nebo úmyslného odcizení. Prosté zjištění, že na konci směny v pokladně chybí 500 korun, jednoduše nestačí. Navíc i kdyby zaměstnavatel prokázal případnou nedbalost, částka, kterou může vymáhat, je ze zákona omezena na 4,5násobek průměrného měsíčního výdělku zaměstnance. Toto omezení neplatí jen v případě úmyslného trestného činu nebo škody způsobené v opilosti.

Problém společných pokladen

Velmi častým nešvarem v českých obchodech a restauracích je situace, kdy na jedné pokladně markuje více zaměstnanců během jedné směny. Pokud na konci dne chybí peníze, šéf chce manko rozpočítat mezi všechny. I zde platí přísná pravidla, protože v takovém případě musí být uzavřena dohoda o společné odpovědnosti. Podmínkou je, že se při každém střídání směn musí předat také pokladna včetně řádné inventury. Pokud se přepočítání pokladny prokazatelně neudělá, není možné spravedlivě určit, kdo za případnou ztrátu vlastně může. Vymáhání škody je u případného soudu prakticky nemožné.

Zaměstnavatel za případné manko nemůže zaměstnance jen tak propustit. Porušil by platný zákoník práce a možné to je jen za zvlášť hrubé porušení pracovní kázně nebo pokud byl zaměstnanec na porušení povinností písemně upozorněn s možností výpovědi. Nikdy tak není správné podepisovat něco v afektu. Bez písemného souhlasu nesmí zaměstnavatel zaměstnanci provést srážky ze mzdy k úhradě škody, a často tak jde o pouhé výhrůžky. V případě jakýchkoli nejasností je vhodné se obrátit na oblastní inspektorát práce.