Změna času letos přijde o den dříve. Češi si musí přeřídit hodinky, noc bude o hodinu delší
Pomalu se blíží další střídání času. Tentokrát z letního na zimní. O zrušení této zvyklosti se mluví řadu let, protože podle odborníků převažují negativa. Navíc nevyhovuje ani většině Čechů, kteří si přitom letos musí přeřídit hodinky o den dříve. V USA sice střídání času zřejmě pomalu končí, v Česku s tím ale (prozatím) nepočítejme.
Proč dochází ke změně času? Důvodem zavedení letního času bylo prodloužení dne. Lidé se totiž mohou déle věnovat denním aktivitám. Navíc se hovořilo o úspoře energie. Energetici ovšem tvrdí, že to je ve skutečnosti mýtus, a tenhle zvyk má na spotřebu energie pramalý vliv. Navíc jsou se střídáním času spojena nezanedbatelná negativa. Buď jak buď, v říjnu si budou Češi opět přeřizovat hodinky. Tentokrát o den dřív. Do kdy bude tahle zvyklost trvat, je aktuálně ve hvězdách.
Letos dojde ke změně času o den dříve
V letošním roce se měnil čas ze zimního na letní 29. března. Brzy ale přejdeme opět na zimní čas, takže noc bude o hodinu delší. V roce 2026 se tak stane 25. října, což je o den dříve než vloni, kdy k tomu došlo 26. října. Proč se datum změny času každoročně mění? Jednoduše proto, že je tento termín navázaný na poslední neděli v říjnu. Napřesrok nás kvůli tomu ostatně čeká změna času z letního na zimní s mnohem výraznějším posunem. Dojde k tomu až v neděli 31. října 2027.
Kdy střídání času začalo a kdy skončí?
Letní čas byl v tehdejším Československu zaveden v roce 1979. Důvod? „Prodloužení denního světla po pracovní době vytvoří podmínky pro lepší využívání volného času pracujících a přinese další úspory elektrické energie,“ uvedly Rozhlasové noviny z 9. února 1979. Tento krok měl přitom výraznou souvislost s mrazy a velkou energetickou krizí z počátku roku. Změna nakonec zůstala zachována až do dnešních dnů.
Už vloni se ovšem psalo, že posouvání ručiček by mělo skončit v roce 2026. Jak ale víme, nestalo se tak. Evropská unie (EU) přitom plánuje zrušení změny času už od roku 2018. Jenže vzhledem k pozdější pandemii koronaviru a neshodám ohledně preferovaného času v rámci členských států bylo téma nakonec odloženo. České Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) navíc letos připravilo návrh nařízení, které se změnou času počítá i v letech 2027 až 2031.
Poněkud jiná je situace za Atlantikem. Zde v červenci Sněmovna reprezentantů odhlasovala, že letní čas bude ve Spojených státech amerických trvalý. Tento krok přitom podporuje i prezident Donald Trump. Jeho podpis je pro takovou změnu důležitý. Aby však k takové eventualitě vůbec mohlo dojít, musí zrušení střídání času nejprve schválit Senát USA. Uvidíme tedy, jak vše dopadne.
Chtějí Češi střídání času, nebo ne?
Existují dva tábory. „Posun času mně vyhovuje. Nechávat jeden čas je nesmysl a má to jen samé nevýhody,“ uvedl jeden z diskutujících na webu Novinky.cz. Další ovšem oponuje. „Nechávat si jeden čas je normální, vše ostatní je nenormální,“ domnívá se. Podle průzkumu agentury STEM/MARK z roku 2023 jsou přitom dvě třetiny Čechů ve věku 15 až 64 let proti střídání letního a zimního času. Většina z dotazovaných by přitom chtěla nechat trvalým letní čas, nikoli čas zimní.
Každému vyhovuje něco jiného. Každopádně argument pro šetření energií je podle energetiků skutečně lichý. Statistiky navíc ukazují, že krátce po změně času vždy přibývá dopravních nehod. Proti střídání zároveň stojí i lékaři, a to především kvůli negativnímu dopadu na kvalitu spánku. „Dá se namítnout, že světelné podmínky se střídají i vlivem ročních období. Jenže to jsou postupné změny, na které je organismus zvyklý. Změna času, byť o jednu hodinu, znamená výrazný posun a organismu neprospívá,“ uvedl neurolog Petr Geier.





Sledovat v Google Zprávách















































