Změna času 2026 se blíží: Kdy posuneme ručičky hodin letos na jaře?

Do debat o změnách času se zapojují zdravotníci, historici, energetici, experti na bezpečnost silničního provozu, dopravci a logistici, zemědělci či chovatelé a celá řada dalších odborníků i laiků. Někteří argumentují pro zachování stávajícího systému, jiní jsou jasně proti němu. 

Kdy dojde ke střídání časů v letošním roce?

Nejprve se posunu času obyvatelé České republiky dočkají 29. března 2026. Ve 2:00 se hodinové ručičky posunou na 3:00, čas tedy poskočí o hodinu dopředu. Nastane tím pádem letní čas. 

S opětovným přechodem na zimní čas, který panuje i nyní, mohou lidé v letošním roce počítat dne 25. října. Ze 3. se hodiny posunou na 2:00, což znamená, že čas poskočí naopak o hodinu zpět. 

Ve kterých státech střídání časů probíhá?

Kromě České republiky dochází ke střídání času i v mnoha jiných státech. Celkově platí, že tento fenomén zažívají obyvatelé z bezmála 40 % zemí světa. 

Zásadní podíl na tom mají evropské státy, ve kterých je střídání času nejběžnější. Setkat se s ním každopádně můžete i na jiných kontinentech. Zajímavé je, že v některých zemích dochází ke střídání času pouze v některých oblastech, nikoliv na celém území, proto se v některých výpočtech setkáte i s jiným číslem než 40 % (záleží, jestli jsou počítány i tyto země, či nikoliv). 

Jaký má střídání času vliv na lidské zdraví?

Na toto téma bylo provedeno několik odborných výzkumů. Mnoho z nich došlo k závěru, že střídání času má prokazatelně negativní vliv na některé aspekty lidského zdraví. Problematický bývá především přechod ze zimního na letní čas. 

„Studie spojují nedostatek spánku při přechodu na letní čas s dopravními nehodami, úrazy na pracovišti a potraty při umělém oplodnění. Zvyšuje se také riziko srdečního infarktu,“ vysvětlil MUDr. Peter Šóš, který je lékařem v oboru psychiatrie a spánkové medicíny. 

Například data studie hospitalizací v americkém státě Michigan poukazují na signifikantní nárůst počtu případů infarktu myokardu a cévních mozkových příhod.

Během střídání času byl zaznamenán nárůst počtu případů infarktu myokardu. , ...

Co se týče infarktu myokardu, riziko jeho rozvoje je výrazně vyšší především během pondělí, které následuje po změně času. Statisticky se zdravotníci v průběhu tohoto dne setkávají s tímto zdravotním problémem až o 24 % častěji, než je obvyklé. V souvislosti s ischemickými cévními mozkovými případy ukázala studie finských vědců nárůst o 8 % ve dvou následujících dnech po změně času. Tento rozdíl je sice nižší, ale rozhodně ne zanedbatelný. 

"Ve skutečnosti přesně nevíme, proč počet infarktů a cévních mozkových příhod během přechodu na letní čas narůstá. Pravděpodobně je to spojeno s narušením vnitřních hodin organismu či cirkadiálních rytmů,“ sdělila k této problematice kardioložka Maria Delgado-Lelievrová z lékařské fakulty University of Miami.

Historie: Kdy a proč se o střídání času začalo uvažovat?

O změnách času se začalo hovořit nejdříve v 18. století. Tehdy se o něm prý zmínil proslulý Benjamin Franklin ve dopise, který napsal roku 1784. Slušelo by se každopádně dodat, že šlo spíše o pouhý žert. 

O změnách času vtipkoval Benjamin Franklin již na konci 18. století. , ...

Později o tomto nápadu začal hovořit Brit William Willett. Jeho návrh již byl vnímán jako seriózní a uchytil se. Jako první zavedlo střídání času Švédsko a Rakousko-Uhersko, které kontrolovalo i dnešní území České republiky. Tyto země jej zavedly v roce 1916. Hlavním důvodem měla být úspora energetických zdrojů. 

Zajímavé je, že Švédsko bylo s tímto systémem natolik nespokojené, že se jej rozhodlo takřka okamžitě zrušit. Dlouhodobě se střídání neudrželo ani v mnoha jiných státech. 

Pravidelné každoroční střídání pak bylo v mnoha státech opětovně zavedeno až v roce 1979. Šlo o reakci na tehdejší ropnou krizi. 

Dnes se znovu hovoří spíše o rušení tohoto času. Argumentů, proč by k němu mělo dojít, existuje nespočet.