Děti ho milovaly jako roztomilého broučka. Nakonec nám ale na zahradě zničil celou úrodu

Chcete-li mít zahradu téměř bez škůdců a s minimem postřiku i práce, zaměřte se na podporu biodiverzity. Příroda si totiž mnohdy poradí sama, jen jí nesmíme házet klacky pod nohy. Na zahradě, kterou tvoří převážně anglický trávník a k tomu dva menší záhony, příliš rozmanitosti nenajdeme. Většina druhů zde totiž nemá ideální podmínky pro život. Komu je to však jedno a přizpůsobí se prakticky všude, jsou škůdci. 

Nejde přitom jen o notoricky známé mšice nebo molice. Mezi škůdce patří i na první pohled hezcí a oblíbení brouci, kteří sklízí úspěch především u dětí. Ty s nadšením pozorují jejich lesklé krovky, těžkopádný let doprovázený zábavným zvukem nebo jejich nemotorné pohyby. Při této fascinující podívané však mohou rostliny v pozadí tiše trpět a celá snaha o bohatou úrodu se promění v hromádku okousaných listů.

Lesklý krasavec s velkou chutí k jídlu

Listokaz zahradní (Phyllopertha horticola) je drobný brouk s délkou těla okolo jednoho centimetru. Pro děti je ideálním objektem k pozorování. Létá totiž velmi pomalu, na slunci se hezky třpytí a člověku neublíží. Dospělci se nejčastěji objevují v květnu až červnu, kdy se v rojích i jednotlivě usazují především na ovocné stromy, ale i růže nebo lísky. 

Dospělí brouci listokaza , ...

Samičky listokaza pak kladou pod tyto rostliny do půdy vajíčka. Z těch se následně líhnou larvy. Ty mají tvar písmene C, bílou barvu s hnědou hlavou a jsou známé také pod názvem “ponrava”. Larvy se živí jemnými kořínky rostlin a jsou-li silně přemnožené, umí zlikvidovat kořenový systém trávníku na ploše několika metrů čtverečních během jediné sezóny. Tráva či jiné rostliny pak žloutnou, usychají a odumírají. 

Problém ale nejsou jen larvy. Dospělí brouci zase naopak likvidují nadzemní části rostlin. Ožírají hlavně listy mladých jabloní nebo třešní. V některých případech je napadení natolik závažné, že stromu nezbývají žádné listy a pomalu tak ztrácí schopnost fotosyntézy a může začít shazovat plody.

Jak s listokazem bojovat? Nejlepším způsobem je biologická ochrana. Ta je nejen účinná, ale hlavně ekologická. Nasadit tak můžete parazitické hlístice rodu Heterorhabditis. Jde o mikroskopické organismy, které se aplikují zálivkou na vlhký trávník koncem léta. Hlístice pak aktivně vyhledají ponravy v půdě, proniknou do nich a infikují je bakteriemi. Larvy následně umírají. Pomáhá i správná péče o záhony a trávník, ve které nesmí chybět důkladná vertikutace a aerifikace. 

Obr, který nenechá na pokoji žádný kořen

Chroust obecný (Melolontha melolontha) je podstatně větší příbuzný listokaza. Dosahuje délky až tři centimetry, má robustní hnědé tělo a typická tykadla s vějířky. I chrousti jsou oblíbení u dětí i dospělých. Při letu vydávají hlasité zvuky, často narážejí do překážek a působí tak velice nemotorně. 

Dospělec chrousta , ...

Kromě této “zábavné” stránky ale umí i napáchat škody v zahradě. Životní cyklus chroustů je poměrně dlouhý a jejich ponravy žijí v půdě tři až čtyři roky, než se z nich vyvinou dospělci. Během druhého a třetího roku vývoje pak larva páchá největší škody. Může okusovat kořeny jahodníků, zeleniny, okrasných rostlin i mladých ovocných stromků. Podle odborníků dokáže jedna velká ponrava chrousta během několika týdnů kompletně podkousat a zahubit tříletý stromek.

Po letech vývoje v půdě pak vylétají i dospělci. Děje se tak v jarních měsících a hladoví brouci provádějí žír na listech listnatých stromů. I v případě chroustů ostřílení zahradníci volí nejčastěji biologickou cestu. Na ponravy fungují velmi dobře parazitické hlístice druhu Beauveria bassiana (jedná se o entomopatogenní houbu) nebo hlístice Steinernema. Zapomínat bychom neměli ani na hlubokou orbu záhonů a ruční sběr ponrav. Z obrácené půdy je navíc často vyzobou i ptáci.