Koupili si dům vedle starého statku. Teď jim vadí zvířata a hrozí udáním. Sousedé se přou o to, kdo má ustoupit
Představte si situaci, kdy vlastníte rodinný statek na vesnici. Chováte na něm slepice, kozy a několik prasat, k tomu máte pole i sad. Statek funguje už několik desetiletí, ale najednou se do vedlejší nemovitosti přistěhuje mladý pár z Prahy, který si z ní plánuje udělat chalupu. A přestože o statku od začátku věděli, po pár týdnech jim začne vadit zápach, ranní kokrhání i zvuky traktoru. Hrozí udáním na hygienickou stanici i žalobou a sousedské spory se začínají vyostřovat. Co je v takové situaci možné dělat?
Sledovat v Google Zprávách
Situace popsaná v úvodu může znít absurdně, ale přesně takový problém řešil jeden z uživatelů sociální sítě Reddit. Z pohledu práva se jedná o takzvané imise – rušivé vlivy, které z jednoho pozemku zasahují na pozemek sousední. A přestože se v případě soudních sporů posuzuje každá situace individuálně, vzhledem k tomu, jak dlouho statek na vesnici existuje a že o něm noví majitelé věděli ještě před koupí, je situace z pohledu práva poměrně jasná. Podívejme se na ni podrobněji.
Občanský zákoník mluví jasně
Klíčovým ustanovením je § 1013 občanského zákoníku, který zcela jasně říká, že: „Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku." Výčet imisí je však pouze demonstrativní a zákon neuvádí uzavřený seznam. Bezpochyby mezi ně ale patří také zápach hnoje a zvířat, hluk strojů nebo mouchy a hmyz.
Pro posouzení, zda jde o imisi podle zákona, však musí být splněny dvě podmínky současně. Zaprvé musí míra imisí přesahovat míru přiměřenou místním poměrům. Zadruhé musí tyto imise podstatně omezovat obvyklé užívání sousedního pozemku. Pokud jsou splněny obě podmínky, zákon by vám měl poskytnout ochranu.
V případě úředně schválených provozů je situace ještě komplikovanější
Zcela zásadní je kromě výše uvedené citace také druhý odstavec § 1013 občanského zákoníku. Ten říká, že: „Jsou-li imise důsledkem provozu závodu nebo podobného zařízení, který byl úředně schválen, má soused právo jen na náhradu újmy v penězích, i když byla újma způsobena okolnostmi, k nimž se při úředním projednávání nepřihlédlo." Jinak řečeno – pokud má statek, zemědělské družstvo nebo jakýkoliv jiný provoz všechna patřičná povolení, soused nemá právo žádat zastavení provozu. Má pouze právo na peněžitou náhradu újmy, pokud nějakou prokáže.
Tato úprava chrání zavedené provozy před snahou obyvatel zavřít něco, co funguje desítky let. Soudy jsou v tomto ohledu konzistentní. Pokud je provoz úředně schválený a soused se vedle nastěhuje dobrovolně, musí ho tolerovat.
Co soused musí strpět a kdy už se ozvat?
Pro nového souseda může být situace nepříjemná. Pravdou ale je, že většinu těchto nepříjemností bude muset strpět. Ranní kokrhání kohoutů může být na vesnici považováno za běžnou součást místních poměrů. Záleží však na jeho intenzitě, četnosti a konkrétních podmínkách. Stejná je situace také s hlukem zemědělských strojů, zvýšeným výskytem hmyzu či zápachem hospodářských zvířat. Pokud statek dodržuje hygienické normy, zápach je v určité míře také součástí místních poměrů.
Jiná by situace byla ve chvíli, kdy by statkář extrémním způsobem porušoval hygienické normy, rozšířil statek nad rámec svého povolení anebo choval agresivní zvířata, která by pronikala na cizí pozemek. V takovém případě je dobré ho na situaci rovnou upozornit a případně spor řešit oficiální cestou.
Běžné projevy venkovského života, jako je kokrhání kohoutů nebo zápach zvířat, spadají pod zákonné imise, které je obvykle nutné v daném prostředí tolerovat.
, ...
Jak se správně zachovat?
Obě strany sporu by se v ideálním případě měly snažit situaci vyřešit rozumně. Z pozice majitele statku je dobré ověřit, zda máte všechna potřebná povolení – například registraci u Státní veterinární správy, stavební povolení pro hospodářské budovy a podobně. Následně je třeba dodržovat veškeré hygienické normy a v případě sporů se sousedy se zkusit dohodnout na vhodném kompromisu. V některých případech stačí udělat i drobné ústupky – například přesunout kompost dál od hranic pozemku nebo vysadit živý plot, který zachytí část pachů.
Naopak v pozici nového souseda je na místě se střízlivě zamyslet nad realitou – pokud jste si koupili dům vedle statku, musíte přijmout všechny okolnosti, které s tím souvisí. Nejlepší je samozřejmě tyto důsledky domyslet ještě před koupí a případně se porozhlédnout po jiných možnostech. V opodstatněných případech by měla následovat diskuse se sousedem, a pokud ani to nezabere, můžete se obrátit na krajskou hygienickou stanici, odbor životního prostředí obce nebo Státní veterinární správu. Poslední možností pak může být soud, který ale bude zdlouhavý a je nutné počítat s tím, že sousedské vztahy se jím s největší pravděpodobností ještě více vyostří.
