V domě celé roky nikdo nebydlel, přesto majiteli přišel nedoplatek 20 000 Kč za elektřinu
Jednalo se o prázdný dům, ve kterém nikdo nebydlel. Jediným zapojeným spotřebičem byl mrazák. Když však přišlo vyúčtování, majitel se nestačil divit. Podle vyúčtování měl za elektřinu doplatit 20 000 Kč, takže začal okamžitě podezřívat souseda z černého odběru elektřiny. Utvrdila ho v tom i kontrolka na elektroměru. Nakonec se ale ukázalo, že příčina byla pravděpodobně jinde. Co dělat, když vám účet za elektřinu nedává smysl?
S překvapivým vyúčtováním se svěřil letos v dubnu uživatel Redditu. Nejenže mu přišel nepochopitelný nedoplatek, ale spotřeba elektřiny vzrostla v prázdném domě podle dodané faktury meziročně zhruba desetkrát. Sám si to vypočítal tak, že by musel v takovém případě samotný mrazák odebírat po celý rok nonstop kolem 400 W. Po kontrole elektroměru navíc zjistil, že kontrolka s označením 500 imp/kWh nepřetržitě svítí, a to dokonce i poté, co vypnul všechny jističe kromě hlavního. Napadlo ho proto, že se na jeho odběr elektřiny někdo napojil.
Usvědčující kontrolka měla jiný význam
Odpověď na jednu ze svých otázek nakonec našel sám. Zjistil totiž, že nepřetržitě svítící kontrolka, kterou bral jako důkaz černého odběru elektřiny, znamenala něco úplně jiného, než si původně myslel. Manuál totiž uváděl, že dioda bliká pouze při odběru elektřiny, a naopak trvale svítí v opačném případě.
To však nemusí platit automaticky u každého typu elektroměru, proto se vždy v případě pochyb hodí projít si konkrétní návod ke svému typu měřidla. Například návod k jednofázovému měřidlu od firmy Hadex uvádí, že trvale svítící zelená LED kontrolka znamená klidový stav bez odběru. U elektroměru HXE310, který instaluje ČEZ Distribuce, zase dioda bez zatížení nesvítí vůbec.
Kde byla chyba?
Majitel domu také porovnal stav elektroměru s dodanou fakturou a zjistil, že se čísla vůbec neshodovala. Skutečná spotřeba byla totiž zhruba stejná jako v předchozích letech. V pozdější aktualizaci vlákna pak autor příspěvku diskutujícím nakonec prozradil, kde byl s největší pravděpodobností zakopaný pes. Místo reálného odečtu byl totiž nejspíš použit odhad podle průměrů z minulých let a ten, kdo ho prováděl, se v něm spletl o řád. Celá záležitost nebyla však v době zveřejnění stále dořešená.
Stanovení spotřeby elektřiny odhadem se přitom neděje nijak výjimečně. Podle Energetického regulačního úřadu (ERÚ) ji může stanovit distributor, aniž by elektroměr kdokoli viděl, pokud neproběhl fyzický odečet nebo samoodečet zákazníkem. Všechny tyto způsoby odečtu jsou přitom ze zákona přípustné. Takový odhad může nicméně proběhnout maximálně dvakrát po sobě, pak už je potřeba provést klasický odečet na místě. Odečet odhadem navíc nebývá náhodný, řídí se modely spotřeby různých typů odběratelů.
Před platbou si porovnejte údaje
Jak tedy postupovat v případě, kdy zjistíte nesrovnalosti? Nejdříve je potřeba srovnat stav uvedený na faktuře se stavem elektroměru a zjistit, jestli šlo o skutečný odečet, nebo pouze o odhad distributora. Při zjištění nesrovnalostí pak reklamujte vyúčtování písemně u dodavatele, který má na vyřízení podle ERÚ standardně 15 dní, u sporů o výši spotřeby se lhůta prodlužuje na 30 dnů.
Pokud dodavatel lhůtu nedodrží, může vám vzniknout nárok na 600 korun náhrady za každý den, maximálně do 24 000 korun. O náhradu je však nutné požádat. Samotná reklamace faktury odkladný účinek nemá. Většinou je tedy třeba případný nedoplatek nejprve zaplatit, nebo se alespoň domluvit na splátkách, a až poté je možné s dodavatelem řešit případné vrácení neoprávněně naúčtovaných částek.
Obranou proti chybám jsou informace
V momentě, kdy zpochybňujete samotnou správnost měření, pomůže jednoduchá věc, kterou doporučuje ČEZ. Po vypnutí hlavního jističe by měl elektroměr přestat počítat. O přezkoušení elektroměru můžete také požádat svého distributora. Když se ale závada nenajde, náklady půjdou za vámi. Podezření na černý odběr je pak potřeba nahlásit právě distributorovi. Podle Seznam Zpráv jich ČEZ odhalí ročně tisíce.
Nejlepší obranou proti chybnému vyúčtování je pak mít vždy po ruce vlastní čísla. Někteří diskutující u popsaného případu doporučují zapisovat si stav elektroměru alespoň jednou za čtvrtletí. Ředitelka dTestu Eduarda Hekšová zase radí, aby lidé průběžně hlídali smlouvu, uhrazené platby i stav elektroměru. Pokud totiž elektroměr například kvůli poškození měří méně, než by měl, může se to považovat za neoprávněný odběr, a to i když poškození zákazník sám nezpůsobil.
Členka Rady ERÚ Markéta Zemanová připomíná, že když spotřebitel doloží skutečnou spotřebu, dodavatel by měl reklamaci uznat i tehdy, když byla spotřeba stanovena odhadem: „Obecně by odhad distributora měl odpovídat realitě, vychází totiž z velkého množství měření u domácností podobného typu. Samozřejmě se ale může stát, že v některých případech sedět nebude, protože daný spotřebitel například výrazně šetří na topení, vůbec nevyužívá některé spotřebiče a podobně. V takovém případě může vyúčtování u dodavatele reklamovat,“ uvádí Zemanová.





Sledovat v Google Zprávách

























































