Smrt jednoho z manželů může pořádně zkomplikovat osud domu či bytu na hypotéku. Soud může zakázat nemovitost prodat
Smrt jednoho z manželů představuje nejen výraznou emocionální zátěž, ale může s sebou přinést také řadu finančních a právních komplikací. Složitá situace se může týkat kromě jiného rodin, kde spolu manželé spláceli hypotéku na dům či byt. Ačkoliv by pozůstalí vzhledem k situaci rádi přistoupili k prodeji nemovitosti, nemusí to být tak jednoduché.
V případě smrti jednoho z partnerů je jedním z pochopitelných problémů ztráta jednoho příjmu rodiny. Jako nejsnazší řešení se pak může nabízet právě prodej nemovitosti a splacení zbývajícího dluhu. Jenže ne vždy je takový krok opravdu možné provést.
Rodina přijde o jednoho člena, hypotéka ale zůstává
Představte si situaci, kdy manželé společně splácejí hypotéku na rodinný dům, ve kterém vychovávají dvě nezletilé děti. Jeden z rodičů však nečekaně zemře. Smrt jednoho z partnerů však automaticky neznamená zánik hypotéky ani povinnosti ji dále splácet.
Dědit může nejen manžel, ale i děti
Úmrtím jednoho z manželů zaniká společné jmění manželů a musí se vypořádat. V případě, že neexistuje závěť nebo jiná úprava dědění, uplatní se zákonná dědická posloupnost. V první dědické třídě tak dědí manžel a děti stejným dílem.
Uvažujme, že manželé spolu vlastnili dům za 8 milionů, na kterém v době smrti jednoho z manželů zbývají splatit 4 miliony korun. Pokud dům patří do společného jmění manželů, nedošlo k odlišnému vypořádání a dědí se podle zákona, mohou po vypořádání společného jmění vzniknout tyto vlastnické podíly:
-
pozůstalému manželovi zůstanou dvě třetiny domu,
-
první dítě zdědí jednu šestinu domu,
-
druhé dítě zdědí také jednu šestinu domu.
Pozůstalý rodič vlastní pouze dvě třetiny nemovitosti. Pokud chce prodat celý dům, musí být právně vyřešen i prodej podílů dětí. A právě zde vstupuje do hry opatrovnický soud.
U nezletilých dětí rozhoduje opatrovnický soud
V případě, že by pozůstalý manžel chtěl prodat nemovitost, jejíž část vlastní nezletilé děti, nemůže o prodeji rozhodovat sám. Podle občanského zákoníku musí rodiče k prodeji nemovitosti nebo spoluvlastnického podílu nezletilého získat souhlas soudu.
Při schvalování prodeje může soud požadovat také znalecký posudek, který pomůže určit hodnotu nemovitosti. Kromě toho je nutné sepsat také žádost opatrovnickému soudu. V této žádosti musí být detailně vysvětleno, proč je vhodné nemovitost prodat a proč je tento prodej pro opatrovaného lepším řešením. Stejně tak musí být v žádosti stanoveno, k čemu budou použity finanční prostředky získané z prodeje.
Opatrovnický soud přitom může přihlížet také k tomu, zda bylo vynaloženo dostatečné úsilí k dosažení odpovídající prodejní ceny. K tomuto účelu se mohou dokládat konkrétní nabídky potenciálních kupujících. Pokud ale soud zamýšlený prodej neschválí, nelze jej za navržených podmínek běžným způsobem dokončit.
Na tyto situace je vhodné se předem připravit
Ačkoliv si rodina nedokáže představit, že by o jednoho z členů přišla, v praxi je podle odborníků vždy lepší počítat i s krizovým scénářem. V uvedené situaci je problematický zejména výpadek příjmů rodiny, který právě k prodeji nemovitosti může nutit.
Pro podobné případy je proto na místě sjednat si životní pojištění a jeho krytí vhodně nastavit i pro případ smrti. Pojištění pak může pomoci splatit hypotéku nebo její významnou část. Vždy ale samozřejmě rozhodují konkrétní pojistné podmínky.
Smysl může dávat také včasné sepsání závěti, v níž může každý z manželů určit, komu má po jeho smrti připadnout jeho majetek. Přitom je nutné respektovat práva nepominutelných dědicůVždy ale musí respektovat práva nepominutelných dědiců, kterými jejich potomci jsou. V neposlední řadě je samozřejmě vhodné mít k dispozici dostatečnou finanční rezervu.





Sledovat v Google Zprávách
























































