Kolegovi je v kanceláři horko, jiný mrzne i ve svetru: Zaměstnanci v zimě řeší spory o topení, správnou teplotu přitom určuje zákon
V průběhu chladných měsíců se začíná topit i na pracovištích. Existují zákonem stanovené limity, které předepisují minimální a maximální teplotu. Nejde přitom jen o komfort při práci, ale také o eliminaci zdravotních rizik. Jenže co dělat, když je jednomu kolegovi v kanceláři horko a druhý při stejné teplotě mrzne i ve svetru?
Zákon č. 309/2006 Sb. říká, že zaměstnavatel je na pracovišti povinen vytvořit takové podmínky, které budou odpovídat bezpečnostním a hygienickým požadavkům. Podle § 2 odst. 1 písm. b) sem patří i vhodně nastavená teplota, která by v zimě neměla klesnout pod stanovené minimum. Problém ovšem je, že každý člověk vnímá chlad jinak. Zatímco někdo mrzne při teplotě pod 20 °C, dalšímu je i při 15 °C horko. Zaměstnanci tedy v průběhu chladných měsíců mohou řešit spory o topení.
Jaká je minimální teplota na pracovišti?
Teplotami se zabývá nařízení vlády č. 361/2007 Sb., kterým se stanovují podmínky ochrany zdraví při práci. Takzvané třídy určují, kolik stupňů může být minimálně a maximálně na konkrétním pracovišti. Jaké jsou aktuálně platné limity pro jednotlivé třídy a kterých prací se například týkají?
- Třída I (práce vsedě s minimální aktivitou) – 20 až 27 °C (kanceláře, administrativa)
- Třída IIa (práce vsedě s lehkou manuální činností) – 18 až 26 °C (pokladní, montáž, řízení osobního auta)
- Třída IIb (práce vestoje spojená s chůzí a přenášením lehkých břemen) – 14 až 30/32 °C (prodavači, řidiči MHD/kamionů)
- Třída IIIa (práce vestoje s přenášením středně těžkých břemen) – 10 až 30 °C (údržba strojů, lehká výroba)
- Třída IIIb (fyzicky náročnější práce) – 10 až 26 °C (stavebnictví, práce v dílně)
- Třída IVa (těžká fyzická práce) – 10 až 24 °C (práce s krumpáčem, lopatou, zednické práce)
- Třída IVb (velmi těžká fyzická práce) – 10 až 20 °C (ražba, těžba, práce v lomech)
- Třída V (nejtěžší fyzická práce) – 10 až 20 °C (výkopové práce, práce v hlubinných dolech s ruční ražbou)
Nařízení navíc stanovuje i teplotu, která by měla být v sanitárních zařízeních. Pro šatny je to 20 °C, pro umývárny 22 °C, pro sprchy 25 °C a pro záchody 18 °C.
Příliš nízká teplota škodí
Některé osoby jsou na chlad citlivější. „Obecně platí, že požadavky na teploty uvnitř budov vychází z tepelné bilance organismu (při určitém energetickém výdaji organismu). Při podkročení minimálních hodnot se již může jednat o značný tepelný diskomfort blížící se chladové zátěži a může docházet k poškození zdraví zranitelnějších skupin obyvatel, poklesu pracovní výkonnosti, zvyšování pracovní úrazovosti, nemocnosti apod.,“ uvádí Státní zdravotní ústav (SZÚ).
Jak řešit případné spory?
I ze zkušenosti zaměstnanců vyplývá, že každému vyhovuje v chladných měsících něco jiného. „Běžná věc v kanceláři v zimě. Topení by to i stíhalo, kdyby pár kolegyň pořád neotevíralo okna. Odejdu na obědovou pauzu, a když se vrátím, všechna okna jsou dokořán a v kanclu je 10 °C. Pak trvá další 2 hodiny, než se to vytopí, ale mezitím otevřou okna znovu,“ uvedl svou zkušenost jeden z diskutujících na Redditu.
Jak situace řešit, pokud je mezi kolegy spor a nedokážou se shodnout? Obecně je doporučováno nastavit střední teplotu. Při práci v kanceláři tedy zhruba 23,5 °C. Člověk, kterému je zima, si také může vzít teplejší vrstvu oblečení. Pokud dohoda mezi kolegy selže, je za pracovní podmínky ze zákona odpovědný zaměstnavatel, který tedy může rozhodnout o konkrétním nastavení teploty.
Co dělat, je-li na pracovišti méně stupňů, než udává zákon? V prvé řadě je vhodné obrátit se na nadřízeného nebo HR. Bude-li i nadále v práci příliš velká zima a vedení situaci neřeší, není nutné to snášet. K dispozici jsou krajské hygienické stanice nebo Státní úřad inspekce práce (SÚIP), který lze kontaktovat. Ačkoli takový postup bývá vnímán i negativně, cílem by mělo být upozornit na stav, který může znamenat zdravotní riziko.





Sledovat v Google Zprávách























































