Teplem z krematoria už ohřívají bazén i další budovy. Nově má vytápět také školu a zamířit do sítě pro tisíce domácností
Při každé kremaci vzniká velké množství tepla, které většinou nevyužité odchází komínem. Děje se to i v evropských zemích, které hledají způsoby, jak snížit spotřebu plynu a zlevnit vytápění. Několik měst se proto rozhodlo toto teplo zachytit a poslat ho tam, kde se dá využít. Nápad zpočátku vyvolával kontroverze, dnes už ale pomáhá vytápět bazén i další budovy. Brzy by se teplo z krematoria mělo využívat také ve škole a v další teplárenské síti.
Když v roce 2011 malé anglické město Redditch oznámilo, že bude ohřívat veřejný bazén teplem ze sousedního krematoria, místní byli zděšení a plán obletěl světová média. Radnice přesto necouvla a systém o dva roky později spustila. Ročně se v Redditchi provede zhruba 1 200 kremací ve dvou plynových pecích a teplo, které při nich vzniká, putuje vodním okruhem asi 200 metrů pod zemí k výměníku u bazénu v sousedním sportovním centru Abbey Stadium.
Ve dnech, kdy krematorium neběží nebo teplo nestačí, zůstávají v záloze i běžné plynové kotle. Velký objem vody v bazénu přitom funguje jako zásobník, který teplo udrží dlouho. Guy Revans z místní radnice popsal technologii magazínu WIRED jako obyčejné ohřívání radiátoru, z něhož se teplo pošle trubkou dál. Řešení se ukázalo jako úspornější, než se čekalo. Radnice původně počítala s úsporou 14 000 liber ročně, ale dnes systém šetří desítky tisíc liber ročně za plyn.
Teplo se získává při chlazení spalin
Kremační pec se rozpálí až na 1 000 °C a jedna kremace trvá přibližně 80 minut. Spaliny se pak musí ochladit pod 160 °C, aby z nich filtry dokázaly zachytit rtuť z amalgámových plomb. Právě při tomto chlazení se uvolňuje teplo, které by jinak odešlo komínem. Podle studie z roku 2024 v odborném časopise Energy přitom při jedné kremaci takto uniká 200 až 400 kW tepelného výkonu. Výměník toto teplo předává vodě, která ho rozvádí dál.
Teplo tam tedy vzniká tak jako tak a většinu energie dodává palivo, nikoli tělo, jak by se mohlo zdát. Podobný princip se prosazuje i v českých panelácích. Ve finském Oulu, kde teplo z krematoria vytápí kapli a okolní budovy, se debata o etice celého plánu uklidnila, až když vedení vysvětlilo, že většina energie pochází ze spalování topného oleje.
Využití tepla z čištění spalin
Další projekt dokončuje skotský Aberdeen. Tamní krematorium už teď využívá odpadní teplo k vytápění vlastní budovy a nově bude ročně dodávat necelou 1 GWh tepla do nové školy Hazlehead Academy. Mělo by tím pokrýt zhruba polovinu její spotřeby, zbytek pak obstará tepelné čerpadlo. Systém by měl být uveden do provozu v únoru 2027.
Ve finské Kangasale se zase v roce 2028 otevře plně elektrické krematorium. Připojí se k místní teplárenské síti, která zásobuje přes 6 500 domácností. Bude ale jen jedním z jejích zdrojů. Dánský Aalborg posílá teplo z kremací do sítě už od roku 2010 a při zhruba 14 kremacích denně dokáže vytopit asi 45 domů. Dánsko řešilo i etickou stránku věci: tamní etická rada v roce 2006 dospěla k závěru, že využití tepla je přijatelné, právě i z ekologických důvodů. V kanadském Québecu teplo z krematoria zase rozpouští sníh na chodnících pohřebního areálu.
Úspora je možná jen někde
Kolik se dá ušetřit, ukazuje Oulu: tamní církevní správa díky teplu z krematoria ušetří zhruba 13 500 eur (asi 330 000 Kč) ročně na dálkovém vytápění a dalších asi 5 000 eur (asi 120 000 Kč) za přilehlý areál. Za tři roky by tak úspora přesáhla milion korun. V měřítku celé země je to ale jen drobný zdroj. Zmíněná studie odhaduje, že všech 314 britských krematorií by mohlo dodat 141 až 281 GWh tepla ročně, což je méně než desetina procenta britské spotřeby tepla. Krematoria tedy energetiku celé země nezmění, lokálně ale pomoci mohou.
Zásadní roli přitom hraje vzdálenost. Krematorium v norském Oslu se v roce 2015 chtělo připojit k teplárenské síti, energetická firma to ale zamítla, protože leželo příliš daleko a připojení by se finančně nevyplatilo. Ekonomický smysl má takové řešení především tam, kde se odběratel tepla nachází v bezprostřední blízkosti krematoria.
A co Česko?
V Česku je podle dostupných údajů přibližně 28 krematorií a pohřeb zpopelněním patří dlouhodobě k nejčastějším způsobům rozloučení se zemřelými. Krematorium v Klatovech dostalo už v roce 2004 novou pec s výměníkem, který pomáhá vytápět jeho budovu. Rekonstrukce krematorií se nyní chystají například v Liberci a Olomouci. Právě při modernizaci se může rozhodnout, zda se teplo získané při chlazení spalin využije také k vytápění.





Sledovat v Google Zprávách





















































