Investovala do partnerova bytu stovky tisíc, po rozchodu jí nechce dát ani korunu. Podle právníků může peníze získat zpět

Jedna z žen se v internetové diskuzi podělila o nepříjemnou zkušenost po rozchodu s partnerem. Během několikaletého vztahu investovala 400 000 korun do rekonstrukce jeho bytu. Ze svých úspor zaplatila novou kuchyň i koupelnu, protože počítala s tím, že v bytě budou společně žít i v budoucnu. Vztah ale nakonec skončil a žena se odstěhovala. Když po bývalém partnerovi požadovala vrácení alespoň části investovaných peněz, odmítl jí vyhovět s odůvodněním, že byt patří výhradně jemu.

Jak na takovou situaci nahlíží zákon

Podobné situace jsou poměrně běžné. V průběhu partnerského soužití si lidé jen obtížně dokážou představit, že se může jejich vztah rozpadnout. Otázku financí tak často vůbec neřeší a investice jednoduše hradí ten, kdo má zrovna peníze k dispozici. Případně se o tyto náklady dělí. 

Ačkoliv může nemovitost patřit výhradně jednomu z partnerů, neznamená to, že si po rozchodu může automaticky ponechat veškeré investice toho druhého. Podle § 2991 občanského zákoníku totiž platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí získaný majetkový prospěch vydat. Právě o takzvané bezdůvodné obohacení může jít také v případě rekonstrukce cizího bytu nebo domu.

Samotný rozchod ovšem nezaručuje, že člověk získá své peníze zpět. Pokud například partnerovi částku vědomě daroval, zpravidla nemůže její vrácení požadovat jen proto, že vztah skončil.

Neznamená to, že automaticky dostanete zpět všechny peníze

Ačkoliv by se mohlo zdát, že v takovém případě partner získá zpět všechny peníze, které do cizí nemovitosti investoval, nemusí tomu tak být. Aneta Lachmannová z advokátní kanceláře Drobiš & Novotný, advokáti pro e15.cz vysvětlila: „Zákon stanoví, že pokud není vrácení bezdůvodného obohacení možné (výmalba, vybudování příčky v kuchyni či obložení koupelny dost dobře vrátit nepůjde), pak má ochuzený právo na peněžitou náhradu ve výši obvyklé ceny.“

Nemusíte si tedy dělat starosti s tím, že od veškerého vybavení nemáte schované účtenky. Bezdůvodné obohacení představuje rozdíl mezi hodnotou nemovitosti před investicí a po ní. „Ta bude zpravidla stanovena znaleckým posudkem. Částka skutečně vynaložených prostředků se může dost lišit od znalecky zjištěného zhodnocení nemovitosti,“ doplňuje Lachmannová. 

Neznamená to, že automaticky dostanete zpět všechny peníze za rekonstrukci , ...

Právníci doporučují sepsat dohodu ještě před rekonstrukcí

Podobným sporům je pochopitelně vždy lepší předcházet, než je následně složitě řešit. Odborníci doporučují uzavřít písemnou dohodu, která určí, kdo bude jednotlivé úpravy financovat a co se s vloženými penězi stane v případě rozchodu. I když se partnerům takové řešení může během vztahu zdát zbytečné, později může oběma stranám ušetřit značné komplikace.

Podstatné je zejména rozlišit, zda peníze představují dar, zápůjčku, nebo investici do společného bydlení. V dohodě lze například stanovit, jaká částka bude při ukončení soužití vrácena a za jakých podmínek.

Neméně důležité je pro tyto situace uchovávat důkazy o provedených investicích. Pomocníkem mohou být faktury, účtenky nebo třeba bankovní výpisy. Pokud totiž v konečném důsledku dojde ke sporu, musí člověk zpravidla prokázat nejen to, kolik peněz vynaložil, ale také za jakým účelem a na základě jaké dohody.

Pozor je potřeba dát rovněž na promlčení. Obecná promlčecí lhůta činí tři roky. Pokud tedy po rozchodu vznikne spor týkající se vrácení investovaných peněz do bydlení, je důležité jeho řešení zbytečně neodkládat. 

Zjistěte také, co se stane s hypotékou při rozvodu nebo zda je možné po partnerovi požadovat nájem, když nemovitost zdědíte.