Lidé zalepují větrací mřížky, aby jim neutíkalo teplo. Na podzim si tím ale mohou zadělat na plísně a problémy s pojišťovnou

Některým Čechům se příliš nezamlouvá pocit chladu okolo ventilačního otvoru, který vnímají jako ztrátu peněz. Proto sahají po lepicí pásce či ucpávkách, jež podle jejich mínění brání úniku teplého vzduchu z místnosti i vnikání studeného vzduchu z venkovních prostor. Větrací mřížka je však ve skutečnosti technický prvek, který zajišťuje hygienu prostředí. Zdánlivá výhra nad chladem tak může vést ke vzniku plísní, protože se kvůli ní zamezí potřebné cirkulaci vzduchu.

Zalepování mřížky je neefektivní i rizikové

Podle odborníků vede zalepení větrací mřížky jen k zanedbatelným úsporám. Navíc může zhoršovat kvalitu vzduchu v místnosti a zvyšuje riziko kondenzace vody a vzniku plísní. Tyto mikroskopické houby představují vážné zdravotní riziko. Jak k jejich přítomnosti přispívá zalepení větrací mřížky? Tímto způsobem dojde k zablokování proudění vzduchu, který se v interiéru nasycuje vlhkostí (z kuchyně, dýchání apod.). Teplý vlhký vzduch následně narazí na studené plochy (třeba na zdi), takže vodní pára zkondenzuje. Taková místa následně představují živnou půdu pro vznik a množení plísní.

Plísně jako pojistné riziko?

Podobný efekt může mít i další mýtus. Někteří lidé totiž kvůli udržení tepla v průběhu chladných měsíců nevětrají a myslí si, že šetří. Ve skutečnosti si však zadělávají na mnohem dražší potíže. Pokud totiž plíseň způsobí škodu v bytě či celém domě ostatním nájemníkům, u pojišťoven to může být problém. Jak uvádí KB Pojišťovna, v pojištění majetku nepatří plísně mezi pojistná rizika, protože může jít o následnou komplikaci jiných pojistitelných rizik, jako je povodeň či záplava, přívalový déšť, voda vytékající z vodovodního potrubí, tání sněhu nebo zatečení atmosférických srážek.

Plísně vznikají v interiérech kvůli špatné cirkulaci vzduchu , ...

Způsobí-li plíseň z vašeho bytu problém v jiném bytě, jeho majitel se může obrátit nejen přímo na vás se žádostí o nápravu, ale také na společenství vlastníků jednotek (SVJ) či správce domu. Pak vás mohou společně vyzvat, abyste odstranili závady, které vznikly zanedbanou údržbou bytu. Mají k tomu dokonce oporu v zákoně, který je v takovém případě pochopitelně na jejich straně.

„Neplní-li vlastník jednotky povinnost udržovat byt tak, jak to vyžaduje nezávadný stav domu, a přímo hrozí nebezpečí, že dojde k poškození jiného bytu, je osoba odpovědná za správu domu oprávněna činit opatření ke zjednání nápravy i v případě, že nejde o ohrožení nezávadného stavu domu jako celku. Právo vlastníka jednotky činit opatření k nápravě tím není dotčeno,“ píše se v § 9 nařízení vlády č. 366/2013 Sb. (o úpravě některých záležitostí souvisejících s bytovým spoluvlastnictvím).

Odstranění plísně v bytě nemusíte vždy platit ze svého. Za určitých okolností musí náklady uhradit SVJ.

Plísně jsou velkým rizikem pro zdraví

Na rizika týkající se plísní upozorňuje i Státní zdravotní ústav (SZÚ). „Plísně patří k významným faktorům, které mohou velmi negativně ovlivnit zdraví člověka zejména z hlediska jejich podílu na vzniku celé řady alergických a mykotických onemocnění,“ uvádí SZÚ. Alergie na plísně je častá hlavně u dětí. Některé jejich spory navíc obsahují mykotoxiny, jež mohou vyvolat akutní toxickou reakci a mají i karcinogenní efekt, takže přispívají k rozvoji rakoviny.

Plísně mohou při svém růstu také produkovat těkavé organické látky, které způsobují bolesti hlavy, dráždění očí či poškození sliznice dýchacích cest. Plísně v interiérech domů či bytů na druhou stranu většinou nepatří mezi příčiny vzniku mykotických onemocnění. Na případné potíže, které tyto mikroskopické houby způsobují, má v každém případě zásadní vliv délka expozice a druh plísně, ale také obranyschopnost organismu (imunita) konkrétního člověka.