Bydlení v centru je oproti sídlišti spíš za trest. Na okraji města mohou Češi žít klidněji a za výrazně méně peněz

Zatímco historická centra velkých českých měst se pod tlakem cestovního ruchu a extrémních cen stávají pro běžné české rodiny finančně nedostupnými, sídliště a širší okraje měst zažívají renesanci a zaznamenávají příliv obyvatelDůvodů je hned několik.

Útěk před drahotou

Jak ukazuje nedávná analýza serveru Seznam Zprávy, vysoké ceny ženou stále větší množství zájemců do regionů a menších měst v okolí metropolí. Kupci raději volí podstatně větší byt v Kladně, Benešově nebo Kolíně než stísněný prostor v centru Prahy.

Při výběru bydlení na okrajích měst či v jejich okolí jsou pro zájemce klíčové dobrá dostupnost veřejné dopravy a celkové měsíční náklady. Na to upozorňuje pro Seznam Zprávy také generální ředitel realitní kanceláře Remax Jan Hrubý: „Na základě našich interních dat můžu jmenovat Brandýs nad Labem, Kolín, Benešov nebo Kladno. Lidé, kteří stojí před rozhodnutím pořídit si nemovitost, velmi často nahlížejí na to, kolik je měsíčně ta nová nemovitost bude stát a co za to dostanou.“

Mimo centra velkých měst lze pořídit nemovitost levněji. , ...

Cenová propast a tvrdá realita trhu

Pohled na aktuální data realitních kanceláří a Českého statistického úřadu potvrzuje, že pořízení bytu v centru velkých měst představuje pro běžného člověka extrémní finanční zátěž. Nejlépe je to vidět na příkladu Prahy. Zatímco průměrné ceny bytů v Praze atakují 140 000 Kč za metr čtvereční, index dostupnosti ukazuje, že si za průměrnou mzdu Pražané pořídí měsíčně jen 0,45 metru čtverečního. Naproti tomu na okrajích měst a v navazujících regionech vychází metráž mnohem příznivěji a v Ústeckém kraji si člověk za průměrnou mzdu koupí více než 1 metr čtvereční.

U standardního bytu o velikosti 70 m² může být celkový rozdíl v pořizovací ceně mezi centrem a regionální lokalitou i více než 2,5 milionu korun. Podle Jana Hrubého se kupující také dívají na poměr celkové měsíční zátěže (včetně dojíždění) a kvality bydlení. Pro mnoho rodin je tak racionálnější pořízení většího bytu na sídlišti či okraji města s dojížděním než předražený malometrážní byt přímo v centru.

Odchod za město

Kromě čistě ekonomických bariér hraje při stěhování na okraj nebo na sídliště také kvalita každodenního života a infrastruktura. Centrum města může působit atraktivně, ale postupný úbytek obchodů a služeb v centrech měst a jejich cílení na turisty je pro běžný život neatraktivní.

Právě sídliště v posledních letech prošla výraznými investicemi do zateplení, ale také se rekonstruovaly parky, sportoviště a vznikla řada volnočasových i dětských hřišť. Byty v panelových domech mohou nabízet praktické dispozice a lepší dostupnost přírody. Supermarkety jsou navíc často v docházkové vzdálenosti. Okraje měst a nově vznikající čtvrti sice nemusí mít tak dobré služby, ale obvykle jsou dobře dostupné hromadnou dopravou nebo autem.

Život v dosahu přírody má i své limity

„Dvě třetiny respondentů preferují bydlení v okrajových částech města, v centru chce bydlet jen třetina lidí,“ popsal výsledky průzkumu developerské společnosti Ekospol její generální ředitel Evžen Korec. Jenže bydlení na okraji města sousedící se zemědělskou krajinou má i svá specifika. Pro řadu lidí mohou být nepříjemným překvapením projíždějící zemědělské stroje, zápach při hnojení, ruch během žní nebo nutnost dojíždět k lékaři, do školy či za sportovními aktivitami.

V tomto ohledu mohou být výhodnější volbou sídliště, protože fungují jako soběstačné organismy. Zatímco některé špatně naplánované satelity postrádají infrastrukturu a lidé tráví hodiny v autech, panelová sídliště nebo větší spádová města byla od počátku projektována jako funkční urbanistické celky.

Před koupí nemovitosti je tedy vždy nutné lokalitu navštívit a podívat se na tyto souvislosti, protože právě ty ovlivňují každodenní život.