Praha přijde o další unikátní stavbu: Architektonický klenot, na kterém pracovaly přední české legendy, čeká brzy demolice
Ve Vršovicích stojí budova, která neměla za socialistického Československa obdoby. Tenkrát ji navrhly dvě mladé ženy krátce po škole a interiéry zdobila díla předních umělců 60. let. Odborníci ji řadí mezi nejcennější stavby své doby. Stát ji přesto odmítl chránit, a developer tak může s budovou naložit, jak uzná za vhodné.
Bourat se má bývalé sídlo podniků zahraničního obchodu Chemapol-Investa v Kodaňské ulici v pražských Vršovicích. Tři propojené budovy tu stojí 56 let a dnes jako Kodaňská 4D Center slouží coby kanceláře k pronájmu. Jejich současný majitel, developerská společnost Daramis, se rozhodl budovu zdemolovat.
Fasádu vyrobili Italové
Zdenka Marie Nováková a Dagmar Šestáková vyhrály v roce 1964 soutěž, když jim bylo 24 a 28 let. Ze 35 návrhů tenkrát porota vybrala ten jejich. Stavbu dodala italská firma FEAL, protože lehký skleněný plášť budovy po vzoru amerických mrakodrapů žádný československý podnik vyrábět neuměl.
Chemapol tak jako první budova v Československu dostal moderní závěsnou fasádu. Ta budovu obaluje jako lehký plášť ze skla a hliníku zavěšený na nosné konstrukci. Na výzdobu bylo vyčleněno 1,8 milionu tehdejších korun. Podíleli se na ní přední čeští umělci, například Miloslav Chlupáč, Zdeněk Palcr, Karel Kronych nebo Věra Janoušková se svými díly. Historik umění Pavel Kalina budovu označuje za statusovou stavbu pro tehdejší elitu a její zahraniční hosty.
Komplex byl dokončen v létě 1970, tedy dva roky po srpnové okupaci a režim zavedl tvrdou cenzuru. Dagmar Šestáková mezitím emigrovala a o stavbě se podle vzpomínek Zdenky Novákové nesmělo psát. Uznání, které by ji později mohlo chránit, se tak nikdy nedočkala.
Architektonickou hodnotu Chemapolu odborníci vidí hlavně v tom, jak se autorky inspirovaly americkými stavbami Ludwiga Miese van der Rohe, jednoho z nejvlivnějších architektů 20. století. Podobně koncipovaná je v Praze také budova Strojimportu u stanice metra Želivského.
Původní podobu Chemapolu zásadně změnila rekonstrukce v letech 2003 a 2004. Tehdejší majitel nechal vybourat téměř všechny interiéry, umělecká díla zmizela a tmavý bronzový plášť pokryl duhový nátěr umělce Yaacova Agama ve více než 300 odstínech. Pro mnoho Pražanů je Chemapol od té doby „ta barevná budova“. Památkáři ale nátěr považují za zásah, který původní kompozici znehodnotil. Nováková se proti němu tehdy soudně ohradila, ale neuspěla.
Proti demolici se postavily stovky lidí
Developer Daramis oznámil v roce 2021, že chce budovu zbourat. Klub Za starou Prahu ji ale označil za jeden z nejdůležitějších příkladů československé architektury 60. let. Jeho předseda, historik architektury Rostislav Švácha, pochybuje, že nová stavba hodnotu té původní překoná.
Petici „Nebourejte Chemapol!“ podepsalo přes 1 300 lidí. Byl mezi nimi i teoretik architektury Osamu Okamura, podle kterého je budovu potřeba rehabilitovat, ne bourat. Autorka Zdenka Nováková navrhovala přestavbu na byty. „Byl by to ztracený kus mého života,“ řekla v roce 2022 serveru ESTAV. Úřad městské části Praha 10 přesto v roce 2023 vydal povolení k demolici.
Proč stát budovu nechránilNárodní památkový ústav v roce 2021 navrhl prohlásit budovu Chemapol kulturní památkou. Ministerstvo kultury ale řízení ani nezahájilo. Podle stavebně-historického průzkumu se z původní podoby budovy dochovala především nosná konstrukce a obvodový plášť. Mezi důvody odmítnutí ministerstvo zmínilo také odstraněné umění a rozsáhlý výskyt azbestu, kvůli kterému developer budovu bourá. Budově neprospělo ani to, že stojí těsně za hranicí památkové zóny.
Kritici navíc upozorňují na to, že se dá k areálu obklopenému parkovišti dostat pěšky jen obtížně. Chemapol přitom není jedinou výraznou stavbou, se kterou se Česko loučí.
Místo Chemapolu vyroste nový blok
Do mezinárodní soutěže na novou podobu místa se přihlásilo 65 týmů. Vítězem se stal pražský ateliér Schindler Seko architekti. Na podlahové ploše zhruba 64 000 m² tak vzniknou hlavně byty, obchody, služby, veřejný prostor i mateřská škola. Stavět se má v letech 2029 až 2032. „Podstatné pro nás je, že nový návrh počítá s dostatkem zeleně,“ uvedl zakladatel Daramisu Omri Sivor. Fanouškům budovy zůstane kniha, kterou připravuje nakladatelství ČVUT.





Sledovat v Google Zprávách

























































