Pravidla pro home office se mohou výrazně zpřísnit. Od roku 2027 se práce z domova prodraží zaměstnancům i firmám
Možnost práce z domova se v posledních letech zařadila mezi nejžádanější zaměstnanecké benefity. V příštím roce by však home office mohl být pro řadu pracovníků méně výhodný, než tomu bylo v minulosti.
Jednou z hlavních příčin by měl být růst cen elektřiny a plynu, konkrétní obavy v tomto směru pramení především z podzimní prognózy České národní banky. Druhým důvodem se může stát přepočet zákonné sazby paušální náhrady nákladů za práci na dálku. Její konečná výše by měla být oznámena již brzy. Kromě toho pak některé společnosti začaly omezovat počet dní strávených na home office nebo klást jiné přísnější podmínky. O tom, nakolik se lidem práce z domova v příštím roce prodraží, rozhodne také konkrétní znění dohody se zaměstnavatelem.
Náklady spojené s prací z domova podle odhadů porostou
Pravděpodobně nejvážnější důvod k obavám přinesla podzimní prognóza, kterou Česká národní banka zveřejnila v listopadu letošního roku. Podle podzimní prognózy České národní banky by ceny elektřiny v roce 2027 mohly meziročně vzrůst přibližně o 6,4 %. U zemního plynu počítají dokonce se zdražením o 15,1 procenta a co se týče nákladů, které se pojí s centrálním vytápěním, v souvislosti s nimi by měl meziroční nárůst dosáhnout hodnoty 5,6 procenta.
Tento odhad vychází mimo jiné z reálného dění na velkoobchodních trzích, kde dodavatelé nakupují energie s předstihem. Ekonomové z České národní banky upozornili, že vyšší náklady na nákup energií na těchto trzích se mohou do cen pro odběratele promítnout až s určitým časovým odstupem, protože jejich přenos do konečných tarifů zpožďují smluvní podmínky či cenové zajištění dodavatelů.
S růstem cen energií počítá i Ministerstvo financí. To podle své listopadové makroekonomické predikce očekává, že inflace v České republice vzroste z 2,1 % na 3,1 %, přičemž mezi hlavní příčiny se mají zařadit právě vyšší ceny elektřiny či plynu.
Právě změny v cenících dodavatelů by pro zaměstnance, kteří pracují z domova, mohly znamenat výrazný nárůst měsíčních výdajů.
Rozhodne nejen výše zákonné paušální náhrady
Zásadní vliv na to, zda zaměstnancům v příštím roce vzrostou celkové výdaje spojené s prací z domova, bude mít mimo jiné výše takzvané zákonné paušální náhrady.
Konkrétní částka, kterou zaměstnavatelé poskytují zaměstnancům za náklady při práci z domova (např. spotřeba elektrické energie, vody či tepla), se vždy odvozuje od vyhlášky na daný rok. Například pro rok 2026 byla s ohledem na vývoj cen energií a inflaci stanovena sazba 4,70 Kč za každou započatou hodinu práce.
O tom, kolik zaměstnanci budou moci za práci z domova od svého zaměstnavatele dostat během příštího roku, by mělo Ministerstvo práce a sociálních věcí na základě údajů Českého statistického úřadu rozhodnout v průběhu letošního prosince. Rozhodnutí bude zveřejněno ve Sbírce zákonů a pravděpodobně i na oficiálních internetových stránkách příslušných institucí.
Pozor na smlouvu se zaměstnavatelem
Důležité je však podotknout, že zaměstnavatel nemá zákonnou povinnost poskytovat tuto paušální náhradu automaticky každému.
Zákoník práce výslovně umožňuje, aby si obě strany předem písemně sjednaly, kdo a jak bude za energie platit. V úvahu připadají hned tři hlavní možnosti: společnost buď vyplácí vyhláškou stanovený paušál, proplácí svému zaměstnanci reálné náklady doložené účtenkami, anebo se s ním dohodne, že mu náhradu nákladů nebude poskytovat vůbec.
Právě znění smlouvy tak může přímo rozhodnout o tom, jestli se zaměstnancům v příštím roce home office prodraží, nebo růst cen na jejich reálné výdaje nebude mít žádný vliv.
Jaké jsou vyhlídky na příští rok?
Zaměstnance může ovlivnit i vývoj pravidel jednotlivých společností, který pro příznivce práce z domova není příliš pozitivní. Průzkum Grafton Recruitment a Gi Group, který pochází z úvodního čtvrtletí 2026, ukázal, že téměř čtvrtina dotazovaných firem omezila možnosti home office.
Omezování práce z domova může souviset s různými faktory, například s organizací práce, kontrolou pracovního výkonu nebo snahou zaměstnavatelů upravit fungování jednotlivých týmů.
Kromě toho mohou firmy omezovat počet dní strávených na home office, podrobněji se zaměřovat na pracovní výkon nebo klást jiné přísnější podmínky.





Sledovat v Google Zprávách

























































