Jak správně zazimovat kompost: Stačí jedna chyba a na jaře vás místo kvalitního hnojiva čeká zapáchající hromada
Kompost je organická hmota vzniklá rozkladem biologického odpadu za účasti (mikro)organismů. Jejich aktivita však může být v zimě utlumena. Tomu navíc můžete napomoci i vy. Stačí udělat jednu chybu a rozkladné procesy se prakticky zastaví. Na jaře vás tak namísto kvalitního hnojiva může čekat zapáchající hromada.
Mikroorganismy potřebují teplo, aby mohly odbourávat organickou hmotu. Jak se venku ochlazuje, proces kompostování se nevyhnutelně zpomaluje. Přesto nemusí zcela ustat ani v průběhu zimních měsíců. Mnoho lidí zazimování kompostu vůbec neřeší, což ovšem může vést k tomu, že po zimě nebudou mít k dispozici kvalitní hnojivo, ale zapáchající hromadu. Zvlášť některé chyby mohou způsobit větší potíže. Kompost navíc potřebuje speciální režim nejen na podzim, ale také v zimě.
Tohle při zazimování kompostu nedělejte
Velkým problémem před příchodem dnů, během nichž teploty klesají pod nulu, bývá, že je hromada příliš malá. Platí totiž jednoduché pravidlo – čím je kompost větší, tím teplejší může být. V opačném případě riskujete, že se rozkladné procesy zastaví, nebo hromada dokonce úplně zmrzne. Během podzimu se tedy na kompostování pořádně zaměřte a uložte na kompost dostatek organického materiálu. Odborníci doporučují vytvořit hromadu o rozměrech alespoň 1 × 1 × 1 metr.
Dodržovat byste také měli správný poměr „přísad“. Obecně platí, že „zelené složky“, tedy například kuchyňské zbytky či posekaná tráva, musí být ideálně v poměru 1:2 či 1:3 k „hnědé složce“, jako je suché listí. Ovšem pozor! Největší chybou během podzimu bývá, že na kompost budete dávat příliš mnoho listů, kterých je nyní všude dostatek. V takovém případě totiž můžete zpomalit proces rozkladu, což právě před příchodem zimy rozhodně není žádoucí. Správný poměr tedy udržujte i v tomto období.
Češi často házejí do kompostu kdejaký odřezek z kuchyně a pak se diví, že zapáchá a hnije. Některé zbytky do něj skutečně nepatří, ať venku panují „třicítky“, nebo jsou teploty hluboko pod nulou.
Co (ne)dělat v průběhu zimy?
Někteří lidé mají tendenci kompost neustále přehazovat, což bývá skutečně žádoucí. Pomáhá to totiž v přístupu kyslíku k mikroorganismům. Měli byste s tím ovšem přestat, pokud venkovní teploty klesnou pod 4 stupně Celsia. Jinak bude ze spodní části unikat cenné teplo a rozkladné procesy se mohou výrazně zpomalit. Na přehazování se tedy vrhněte jen v případě, pokud se během zimy venku výrazněji oteplí. Tím rozklad naopak podpoříte.
V průběhu zimních měsíců byste také na kompost neměli házet příliš velké kousky organického materiálu. Zbytky tak rozsekejte na menší kousky, čímž mikroorganismům usnadníte „práci“. To v zimě opravdu ocení. Tyhle části je přitom vhodné umístit dovnitř kompostu. Udělejte tedy do něj díru, zbytky do ní vložte a následně ji překryjte, což udrží teplot spolehlivě uvnitř. Větší kousky pak můžete dát navrch kompostu jako tepelnou izolaci.
Kompost v zimě důkladně chraňte
Použít k tomu lze různé prostředky, které si opatřete už během podzimu. Před vlhkostí, chladem i větrem může například ochránit netkaná textilie, jež propouští vzduch, takže mikroorganismy budou mít i nadále přístup ke kyslíku. Použít můžete také jehličí nebo lepenkovou krabici, již byste ale měli něčím mírně zatížit. Na boky hromady navíc lze dát pytle s listy nebo balíky slámy, které rovněž zajistí vhodnější podmínky. Pamatujte, že kompost by neměl zapáchat. Pokud ho nezazimujete správně, obvykle na to přijdete až na jaře, kdy váš jeho „vůně“ praští do nosu.
Zápach není důkazem „pouze“ toho, že v kompostu probíhají hnilobné procesy namísto správného tlení. Může dojít i k tomu, že vás za vzniklý odér udá soused, protože úřady takové stížnosti skutečně řeší.





Sledovat v Google Zprávách























































