Sousedé se udávají i za obyčejný kompost. Kvůli zápachu a nevhodnému umístění stále častěji zasahují úřady
Kompostování je tradiční způsob, jak se zbavovat odpadu z kuchyně či ze zahrady. Takzvané bioodpady mohou být na druhou stranu předmětem sousedských sporů, při kterých se mohou někdy sousedé i udávat na úřadech. Obvykle vadí zápach. Jenže správně založený kompost ve skutečnosti páchnout nemá.
Podle pokusů Výzkumného ústavu pro krajinu (VÚK) mohou správně připravené komposty zásadně zlepšit kvalitu půdy, nahradit část minerálních hnojiv a výrazně podpořit růst rostlin. Klíčem je přitom mimo jiné i jejich složení. Tenhle faktor lze navíc označit za zásadní i proto, aby kompost během rozkladu nezapáchal. Pak se totiž nemůže stát, že se dostanete do křížku se sousedy.
Kompost jako předmět sousedských sporů
Dnes už je všeobecně známou věcí, že zápach patří mezi imise, kterých by se měl podle zákona č. 89/2012 Sb., tedy občanského zákoníku, majitel pozemku vyvarovat. Platí to pro případy, kdy nelibé vůně vnikají na pozemek souseda v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Proto je vhodné věnovat dostatečnou pozornost kompostu, kvůli kterému vás může soused dokonce udat, pokud už mu s odérem přírodního hnojiva dojde trpělivost.
Ačkoli by správně založený kompost zapáchat neměl, raději ho neumísťujte hned k plotu. Založte ho minimálně 1 až 2 metry od hranice sousedova pozemku. I když pro to neplatí žádné obecné nařízení, odborníci doporučují alespoň takovou vzdálenost. Ideální místo je také v polostínu a na půdě, tedy nikoli na tvrdém podkladu, aby se přebytečná tekutina mohla případně dostávat jednoduše pryč.
Jak zařídit, aby kompost nezapáchal?
Kompost obvykle zapáchá, když hnije. Pokud je založen správně, tak tlí, ale nepáchne. Cítit sice je, ale jeho odér by měl připomínat tlející listí či bohatou vůni, kterou znáte z lesa. Na problém může naopak upozornit zápach typu čpavku, kyselého odpadu či výkalů. Ve většině případů lze důvod poměrně rychle identifikovat. Pokud tedy váš kompost zapáchá, na co byste se měli zaměřit?
- Příliš zeleného – v kompostu nesmí být příliš mnoho zbytků jídla a odřezků trávy, jež jsou bohaté na dusík. Jejich rozklad anaerobními bakteriemi vede právě k nepříjemnému zápachu.
- Málo hnědého – materiály jako suché listy, sláma nebo karton jsou bohaté na uhlík. S jejich pomocí dochází v kompostu k lepšímu absorbování vlhkosti, což může být velmi důležité.
- Nevhodné materiály – na kompost rozhodně nepatří maso, kosti, mléčné výrobky nebo tuky. Ačkoli se i tyto věci nakonec rozloží, obvykle vytvářejí někdy až nesnesitelný zápach.
- Vlhkost – I když ji lze absorbovat za pomoci hnědého materiálu, hnilobný odér může způsobovat třeba i déšť. Otevřený kompost je proto vhodné během srážek raději zakrýt.
- Provzdušňování – jedna ze základních aktivit péče o kompost. Aby se zbytky správně rozložily, je potřeba hodně kyslíku. Pokud nebudete dostatečně provzdušňovat, ucítíte to.
Pomoci může i moderní kompostování
Kompost, který lze dokonce použít i k vytápění, aktuálně může vznikat moderními metodami. K dispozici máte například podzemní kompostéry, které jsou z velké části zapuštěny přímo do země nebo vyvýšeného záhonu. Zpracovávají bioodpad na přírodní hnojivo přímo v místě, kde pěstujete rostliny. Jedná se tedy o skutečně praktické řešení, které eliminuje jakékoli zápachy.
Pro kompostování bez zápachu lze využít i známé vermikompostéry, případně bokashi kompostéry, o kterých už jsme psali. Zřejmě nejpokročilejším řešením jsou ovšem elektrické kompostéry. Tato zařízení jsou sice drahá, zato naprosto nenáročná na obsluhu. Navíc umožňují zpracovat bez zápachu téměř veškerý bioodpad, tedy třeba i maso a mléčné výrobky. Elektrické kompostéry jsou navíc rychlé, hnojivo dokážou obvykle vytvořit během několika hodin.





Sledovat v Google Zprávách






















































