Zákon přesně říká, jak vysoký strom můžete zasadit v určité vzdálenosti od plotu. Při nedodržení vás soused může vyzvat k pokácení

Jednu ze stěžejních zásad, které musí každý majitel pozemku při výsadbě dodržovat, představuje minimální odstupová vzdálenost. Ta se odvíjí především od výšky stromu, nicméně zákon přihlíží rovněž k jiným okolnostem. Pokud byste minimální odstupovou vzdálenost od sousedního pozemku nedodrželi, můžete vzápětí čelit velmi nepříjemným dopadům. Soused vás může vyzvat například k přesazení či odstranění příslušné dřeviny. 

Pravidla pro stromy do 3 metrů: Postačí odstup 1,5 metru 

Nejmírnější pravidla se vztahují na stromy, které zpravidla nedorůstají výšky přesahující 3 metry. V souvislosti s nimi je minimální odstupová vzdálenost stanovena na 1,5 metru od hranice vedlejšího pozemku, a to podle zákona č. 89/2012 Sb. (nového občanského zákoníku). 

Důležité je si uvědomit, že vzdálenost se vždy vyměřuje od kmene. 

Pravidla pro stromy vyšší než 3 metry: Minimálně 3 metry od hranice pozemku 

Druhou kategorii představují stromy, které obvykle dorůstají plné výšky více než 3 metry. U nich zákon počítá s minimální odstupovou vzdáleností 3 metry od sousedního pozemku. 

„Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle plné výšky 3 metry jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 metry a pro ostatní stromy 1,5 metru,“ je konkrétně uvedeno v § 1017 nového občanského zákoníku. 

Rozhodující je výška stromů. , ...

Pravidla pro živé ploty 

Velmi specifickým případem jsou živé ploty, na které se podle české legislativy vztahují zvláštní pravidla. Obecně se jim sice rovněž věnuje § 1017 občanského zákoníku, platí zde ovšem důležitá výjimka. 

Zákon totiž stanovené minimální odstupové vzdálenosti promíjí v případech, kdy k výsadbě blíže u hranice vedlejšího pozemku existuje „rozumný důvod“. Za takový důvod může být považována právě tvorba živého plotu. 

Majitel, který má v plánu dřevinu vysadit, však musí vždy dbát na to, aby svého souseda neobtěžoval přílišnými imisemi a nevznikaly problémy související s přerostlými větvemi. Této problematice se věnuje související ustanovení o imisích, které je uvedeno v § 1013 nového občanského zákoníku. Za imise jsou považovány například padající plody nebo listí, stín, prach, pach, pyl či voda (mimochodem za špatné svedení dešťové vody můžete obdržet pokutu ve výši až 100 000 korun). 

„Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku,“ stojí v příslušném právním předpisu. 

Co může soused požadovat, pokud pravidla pro výsadbu nedodržíte? 

Zajímavé je, že i pokud byste nedodrželi minimální odstupovou vzdálenost, ještě to automaticky neznamená, že budete muset strom na výzvu souseda ihned pokácet. 

Zákon totiž uvádí, že soused se nemůže úspěšně domáhat pokácení stromu jen proto, že se tato dřevina nachází blízko jeho pozemku. Pro tento požadavek musí existovat reálný a objektivní důvod. V praxi jde mimo jiné o nadměrné stínění, ohrožení majetku (například kvůli kořenům) nebo jiné vážné důvody. 

Jestliže se sousedé na postupu nedohodnou mezi sebou, může v každém případě následovat žaloba ze strany poškozeného. Soud v takovém případě posoudí všechny okolnosti a určí, zda k odstranění stromu skutečně existuje důvod, nebo nikoliv. V rámci šetření může přihlédnout i k místním zvyklostem.