„Za psa platím obci poplatek, koš na exkrementy ale široko daleko není.“ Majitelé psů kritizují rozdíly mezi obcemi

Od poloviny roku 2026 běží Centrální evidence psů a k 23. srpnu v ní bylo zapsáno kolem 176 tisíc zvířat. Podle Komory veterinárních lékařů ČR, která evidenci spravuje, by se v ní ale postupně mělo objevit až 2,5 milionu psů. Tolik jich podle jejího odhadu v Česku žije.

Zákon č. 565/1990 Sb. určuje, kolik smí obec za psa od majitele vůbec chtít. Pro rok 2026 platí maximální roční sazba 1 500 Kč za jednoho psa. Za druhého a dalšího psa pak může obec sazbu navýšit až o polovinu. Pokud je držitel psa nebo psů starší 65 let, strop poplatku klesá na 200 Kč ročně. Od poplatku jsou osvobozeni mimo jiné i nevidomí, držitelé průkazu ZTP nebo ZTP/P a provozovatelé útulků. I oni ale musí psa obci nahlásit. Ta ho zaeviduje a stanoví nulový poplatek, který ale formálně existuje.

Sazby těchto poplatků se mezi obcemi liší až sedminásobně: od 200 Kč v Teplicích po 1 500 Kč v Praze nebo Hradci Králové. Rozdíly mezi cenami jsou i v něčem jiném: v Ostravě-Radvanicích a Bartovicích se za psa v rodinném domě neplatí vůbec, zatímco v Ostravě-Jihu zaplatíte 300 Kč.

Tyto poplatky obce jasně stanoví, ale stanoviště s koši pro pejskaře už ne. „Platím městu každý rok nehorázné peníze, ale když venčím, koš široko daleko nevidím a s plným sáčkem pak musím obcházet celou ulici,“ stěžuje si nejeden pejskař.

Rozdíly mezi městy

Majitelé psů očekávají, že za poplatek, který obci odvádějí, pak bude obec vybavena koši se sáčky na exkrementy. Každé město si ale počet košů eviduje jinak. V Praze si například každá městská část spravuje počet košů sama: Praha 8 svým košům přidělila čísla, aby lidé mohli přímo úřadu hlásit chybějící sáčky nebo poškozený koš. Praha 5 pro své území uvedla 238 košů, Praha 10 zase kolem 270 při zhruba 7 500 registro­vaných psech. Přehled si vedou i mimopražská města: Česká Lípa například na začátku září informovala, že má na území města celkem 681 odpadkových košů, z nichž 134 má stojánek na sáčky na psí exkrementy.

Co na to pejskaři

Nespokojenost s koši se pravidelně objevuje ve facebookových skupinách místních obyvatel. V komentářích pod příspěvkem s přeplněnými popelnicemi v Bzenci jedna z obyvatelek popsala, že exkrementy po svém psovi nosí až k popelnici u domu, protože koš nikde poblíž není.

Podobné podněty by přitom šlo směřovat i přímo na radnici nebo technické služby, ne jen do komentářů na sociálních sítích. Náprava by pak mohla být mnohem rychlejší, jak ukazují i číslované koše v Praze 8. Pod příspěvkem města Chrastava v Libereckém kraji o novém koši na exkrementy se zase objevil i komentář obyvatelky, která navrhla umístit další koš na cestu k Barrandovu, kudy chodí na procházku hodně lidí.

Ne vždy jde ale jen o počet košů. Podobný vzorec popisují i pejskaři ve Zlíně: podle jejich zpráv nejsou sáčky pravidelně doplňovány. Zásobníky tam zůstávají prázdné celé týdny, i když koš samotný na místě stojí.

Pejskaři platí poplatky, a přesto často nevědí, za co vlastně , ...

Co když koš chybí

Když pak pejskaři koš nenajdou poblíž, hodí sáček do běžné popelnice na komunální odpad nebo ho nesou s sebou dál k nejbližšímu dostupnému koši. V nejhorším případě exkrement na místě jednoduše nechají, a právě na to si pak stěžují obyvatelé bez psa i se psem v dalších příspěvcích na sociálních sítích.

Praha 5 se k této problematice vyjádřila. Místostarosta městské části pro veřejný prostor, zeleň a životní prostředí Lubomír Brož uvedl, že povinnost neprodleně odstranit znečištění po psovi nese vždy majitel, ať je poblíž koš nebo ne. Podle jeho slov si lidé mylně myslí, že zaplacením poplatku přenáší starost o exkrementy na město, ale zákon to tak nestanovuje. Poplatek je tak čistě obecním příjmem, který s koši v obci nemá co dělat. Podobně přísně upravuje zákon i další povinnosti majitelů psů na veřejnosti.