Zahrádkáři radí tyto rostliny vysadit právě v první polovině září: Na jaře předvedou nádhernou podívanou a pokvetou i během zimy

Maceška se sice mezi lidmi řadí mezi letničky, ve skutečnosti ale jde o dvouletku. Tyto dvouletky procházejí svým přirozeným cyklem přes dvě vegetační období a nízké zimní teploty jsou běžnou součástí jejich růstu až ke kvetení. A proto se skvěle hodí k jedné z posledních podzimních výsadeb.

Proč polovina září

Půda si teplo z léta drží déle než vzduch, a i když už noci chladnou, půda zůstává teplá ještě několik týdnů. A právě kvůli tomu se macešky doporučují vysazovat až do poloviny září. Podobně jako další podzimní přípravy zahrady na zimu mají i macešky svůj časový limit.

Podle Českého hydrometeorolo­gického ústavu trvá babí léto od 25. září do 20. října. Až poté nastupuje chladnější období s běžnými přízemními mrazíky. Říjnový teplotní průměr se pak pohybuje kolem 8,9 °C. Při výsadbě do poloviny září tak má rostlina ještě zhruba 4 až 6 týdnů na zakořenění před příchodem mrazů. Přesně to je čas, který maceška potřebuje, aby vytvořila kořenový systém, se kterým pak přezimuje celou zimu.

Rozdíly oproti jarní výsadbě

Dříve se macešky sázely výhradně na podzim. Podle zahrádkářů odborného portálu Zahrada se za posledních dvacet let těžiště pěstování macešek zásadně změnilo. Dřív se semena vysévala v červenci, sazenice se vysazovaly koncem srpna a rostliny přezimovaly přímo na záhonu. Dnes většina lidí macešky nesází, ale kupuje kvetoucí sazenice na začátku jara. Nechtějí totiž čekat týdny, než se rostlině po zimě obnoví listy.

Rostliny z podzimní výsadby mají přitom do jara dobře vyvinutý kořenový systém a listy přizpůsobené venkovním podmínkám. Jarní skleníková sadba se musí po přesazení na zahradě ještě otužit, a tak ubíhá čas, během kterého už mohla dávno kvést.

Mráz ani sníh maceškám nevadí, po oteplení se rostliny snadno vzpamatují , ...

Jak macešky vysadit

Na metr čtvereční potřebujete zhruba 25 až 40 sazenic a zvolte rozestupy 15 až 20 centimetrů. Do truhlíku nebo květináče se macešky ovšem sázejí hustěji: většinou mají rozestup jen 10 centimetrů. Truhlík o délce 80 centimetrů tak pojme zhruba osm sazenic a tolik jich bývá většinou i v jednom balení ze zahradnictví. Při výsadbě dejte rostlinu do půdy do zhruba stejné hloubky, v jaké byla v původním květináči. A poté ji pořádně zalijte, aby se kořeny dobře uchytily.

Kolik mrazu macešky vydrží

Běžné velkokvěté macešky snesou krátkodobý mráz kolem −3 až −5 °C. Pokud tedy po chladné noci vypadají povadle, nemusíte se bát. Jakmile se trochu oteplí, většinou se samy srovnají. Existují ale i speciálně vyšlechtěné mrazuvzdorné řady, například Cool Wave, které mají odolnost až do −25 °C. Je-li navíc zima mírná a suchá, mohou zimovzdorné odrůdy pokračovat v kvetení i během zimních měsíců. Před výsadbou si proto raději zkontrolujte, jakou odrůdu vlastně vysazujete. To, zda mráz rostlinu nakonec poškodí, ovlivňuje i způsob, jakým byla vysazena. Mělce zasazená maceška bez pořádné zálivky má slabší kořeny a zimu přečká hůř než ta, která měla dobrý start.

Péče přes zimu

I v lednu, když zrovna nemrzne, potřebují macešky zalít. Sucho jim vadí stejně jako v létě a právě nedostatečná zálivka se u podzimní výsadby často podceňuje. Před velkými mrazy můžete záhon přikrýt chvojím. Podobnou ochranu potřebují i vyvýšené záhony po sklizni. Chvojí totiž ochrání kořeny před vymrznutím bez sněhové pokrývky, která jindy funguje jako přirozená izolace.

Co dalšího vysadit

Macešky ale nejsou jediná dvouletka, kterou můžete zasadit ještě teď. Podobně se v zahradách chovají i pomněnky a sedmikrásky. Obě patří mezi nejčastěji pěstované dvouletky při podzimní výsadbě a jejich pěstební cyklus se velmi podobá tomu maceškovému. Pom­něnky se například vysévají a přesazují ve stejném období jako macešky a i ony přezimují na záhonu. Jejich drobné modré květy se kombinují s maceškami nebo s jarními cibulovinami. Můžete je tak dát do stejného truhlíku.

Sedmikrásky jsou na tom podobně, ale hodí se spíše do obrub záhonů nebo do menších nádob. I ony se dříve vysazovaly na podzim, než se i u nich prosadil nákup hotové jarní sadby. Do stejné skupiny patří třeba ještě petrklíč. Pěstitelé ho ze sadby zakládají už od září. Mírné mrazíky do zhruba −5 °C mu sice nevadí, přesto je lepší vysadit ho blíže ke zdi domu nebo na chráněnější místo.