Soused dal majiteli pozemku 2 týdny na pokácení stromů. Jinak to udělá sám, údajně mu brání využívat vlastní zahradu

Na sociálních sítích se čím dál častěji objevují příběhy lidí, v nichž najednou sousedovi začaly vadit větve stromu přesahující na jeho zahradu, prorůstající kořeny nebo padající plody. A někteří jdou tak daleko, že vyhrožují i lhůtou, do kdy má být takový strom či keř odstraněn, jinak se toho zhostí sami. Jenže tak jednoduché to není. Takové jednání přitom může mít přestupkové, v závažnějších případech i trestněprávní následky.

Stín, kořeny a zničená dlažba

Je pochopitelné, že vzrostlé stromy mohou sousedovi komplikovat užívání jeho nemovitosti. Obvykle se jedná o nadměrné stínění, což může mít třeba vliv na jeho fotovoltaiku, bazén nebo záhony. Nedostatek světla je pochopitelným důvodem, proč soused může takovou situaci chtít řešit. Další možností je prorůstání kořenového systému pod plot, zvedání a ničení zámkové dlažby nebo dokonce poškozování základů staveb či drenáží. Častým zdrojem sporů jsou i přesahující větve, padající listí, jehličí nebo plody. To může sousedovi znečišťovat pozemek nebo třeba ucpávat okapy a svody.

Podle § 1013 občanského zákoníku (zákon č. 89/2012 Sb.) se vlastník pozemku musí zdržet všeho, co způsobuje, že odpad, voda, kouř, pach, stín, hluk nebo kořeny vnikají na pozemek jiného vlastníka v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku. Klíčovým pojmem je ale právě „míra přiměřená místním poměrům“. Běžný stín ze stromu v zástavbě se zahradami je většinou považován za přirozenou součást prostředí. Pokud ale stín znehodnotí užívání celé zahrady nebo kořeny prokazatelně ničí stavby, hranice přiměřenosti bývá překročena. Není výjimkou, že podobné spory končí až u soudu, kde se rozhoduje právě o tom, co je v pořádku a co už nikoliv.

Někdy mohou stromy poškozovat sousedův pozemek i kořeny. , ...

Kdy může soused zasáhnout sám

Soused nemůže svévolně vniknout na cizí pozemek a začít tam cokoli měnit nebo odstraňovat. Na druhou stranu má za určitých okolností právo na omezený zásah, a to za určitých podmínek, které je nutno dodržet. Soused smí odstranit například větve, které přesahují na jeho pozemek. Ale nejprve musí vyzvat vlastníka (nejlépe písemně a doporučeným dopisem), aby přesahující části odstranil sám, a poskytnout mu na to přiměřenou dobu. Není-li mu vyhověno, může sice takový částečný zásah provést sám, ale v žádném případě nesmí strom nebo keř poškodit. Jinak by za takový čin nesl kompletní odpovědnost. Nesmí dojít nejen k poničení či úhynu, ale je nutné myslet třeba i na stabilitu stromu. V případě pádu a poškození majetku či újmy na zdraví by pak za to nesl odpovědnost soused i přesto, že strom není na jeho pozemku.

Úprava stromu a keře je možná pouze v takovém rozsahu, v jakém například větve nad pozemek zasahují. Než se do sporu a úpravy vegetace kdokoliv pustí, měli by oba sousedé zkusit najít společné řešení. V praxi se může jednat třeba o redukční řez či částečné prořezání větví s cílem prosvětlit zahradu. Dochází-li k narušování staveb či hrozí pád stromu, je vhodné nechat vypracovat odborný posudek od dendrologa. Krajním řešením je pak samozřejmě žaloba na ochranu vlastnického práva.

Pozor na zákon o ochraně přírody

I když se sousedé domluví a rozhodnou se strom pokácet, vždy je nutné se řídit zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Pokácet strom na vlastním pozemku lze jen v případě, že obvod kmene stromu ve výšce 130 cm nad zemí nepřesahuje 80 cm nebo jde o ovocný strom na pozemku v zastavěném území obce vedeném v katastru jako zahrada. V ostatních případech je nutné žádat o povolení kácení na orgán ochrany přírody, což je právě třeba obecní úřad.

Samotné ultimátum s dvoutýdenní lhůtou nedává sousedovi právo vstoupit na cizí pozemek a strom svévolně pokácet. Pokud mu vadí přesahující větve, kořeny nebo nadměrné stínění, musí postupovat v mezích zákona. Nejlepší cestou proto zůstává vzájemná dohoda a případně šetrný odborný řez, který problém vyřeší bez zbytečného vyhrocení sousedského sporu.