V září mají houbaři zaděláno na košíky plné hub. Stačí vědět, u kterých stromů v lese hledat
Houby jsou zvláštní skupinou organismů a důležitou součástí potravního řetězce. Mnohé druhy patří mezi rozkladače, ale zároveň bývají vítanou pochoutkou mnoha živočichů. Člověka nevyjímaje. Houbaři přitom během září často nosí z lesa plné košíky, které se kvapem blíží. Musíte ovšem vědět, kde které druhy hledat.
Česko dlouhé měsíce sužovalo výrazné sucho. To nejhorší však máme naštěstí za sebou. Pro nejbližší týden předpovídají meteorologové na každý den možnost přeháněk či deště, snad s výjimkou prvního školního dne, neboť úterý by mělo být zcela beze srážek. Češi obvykle deštivé počasí příliš nemilují, což ovšem neplatí pro houbaře. Houby totiž potřebují vlhkost ke svému růstu, byť existuje i pár suchomilných druhů. Aktuálně už ale rostou i druhy vlhkomilné, a to včetně těch jedlých. Navíc se blíží měsíc, kdy bývá největší šance na úlovek.
Houby už aktuálně konečně rostou. Kde?
Podle mapy, kterou pravidelně aktualizuje Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ), panuje už na konci srpna na některých místech Česka velmi vysoká šance na bohatý houbařský úlovek. Největší příležitost mají houbaři na severu v horských oblastech, konkrétně v Krušných, Jizerských a Orlických horách, stejně jako v Krkonoších, Jeseníkách a přilehlých územích. Češi si však mohou nasbírat plné košíky i v jižněji položených oblastech. Velmi nízká šance naopak panuje jen na několika místech, takže o víkendu můžete zkusit své štěstí.
Září je měsícem houbařů a plných košíků
Houby rostou celoročně. Dokonce i v zimě, a to včetně jedlých druhů jako hlíva ústřičná. Za vrchol houbařské sezóny je ovšem považováno období od července do října, byť záleží na aktuálních podmínkách. Houby totiž obvykle rostou týden až 10 dní po vydatných deštích. Měsícem, který bývá houbám nejvíce zaslíbený, je září, není-li tedy velké sucho. Vzhledem k tomu, že v Česku konečně prší, letos bychom tak mohli mít šanci na plné košíky. Dle ČHMÚ by přitom měly být srážky v první polovině září průměrné či slabě podprůměrné.
Samozřejmě byste měli přesně vědět, jaké houby sbíráte. Jenže ani to ještě nezajišťuje, že si chutnou smaženicí nezpůsobíte potíže. Někteří mykologové varují, že nejvíce Čechů skončí v nemocnici kvůli jedlým houbám. Podstatná totiž není jen správná identifikace, ale také jejich náležité zpracování.
Na jakých místech v lese houby hledat?
Mykologové doporučují hledat houby hlavně na mírně zastíněných místech pod staršími stromy, ideálně po dešti na konci léta a začátkem podzimu. Často rostou poblíž smrků, dubů či borovic. Druhový název houby vám ostatně napoví, pod jakými stromy hledat. To platí i pro takzvané „praváky“ neboli pravé hřiby. Jedná se například o hřib smrkový, dubový či borový. V jejich případě přitom laici často přicházejí o nejlepší chuť už za pár hodin. Proto je vhodné vědět, jak uchovat v hřibech maximum čerstvosti.
Proč rostou houby často právě pod stromy? Není to jen kvůli (polo)stínu. Mezi některými houbami a stromy totiž existuje vzájemně prospěšné soužití zvané mykorhiza. Jedná se o vztah, ve kterém houby pomáhají stromům (či dalším rostlinám) přijímat vodu a živiny a rostliny dodávají houbám na oplátku sacharidy vytvořené fotosyntézou. Mezi takzvané mykorhizní houby přitom patří nejen hřiby, ale třeba také křemenáče, kozáky, klouzky, lišky, ryzce, holubinky či růžovky, tedy většina našich nejpopulárnějších jedlých hub.
Houby, z nichž některé jsou prudce jedovaté a lehce zaměnitelné s jedlými, byly dříve řazeny mezi rostliny. Dnes však tvoří samostatnou skupinu organismů. V některých ohledech mají koneckonců blíže k živočichům. Živiny totiž nezískávají fotosyntézou a jejich buněčnou stěnu tvoří chitin, což je polysacharid, který tvoří i základ vnějšího exoskeletu hmyzu nebo korýšů.





Sledovat v Google Zprávách
























































