Soused vysadil kvetoucí keř jen 30 cm od společného plotu a celý srpen byla plná zahrada včel a vos. Prý se limit 3 metry u keřů nepočítá

Typickým příkladem může být kvetoucí keř vysazený těsně u společného plotu. Majitel pozemku pak může začít řešit, zda je taková výsadba v pořádku a zda se na ni nevztahují pravidla o minimální vzdálenosti od hranice pozemku. Právě v tomto směru často vznikají nejasnosti. 

Když se vysazený keř stane předmětem konfliktu

S problematikou týkající se minimální vzdálenosti výsadby od hranice pozemku se nedávno obrátil na ostatní uživatele muž v jedné ze zahrádkářských skupin na Facebooku. Popisoval zde, že jeho soused vysadil keř přibližně 30 centimetrů od společného plotu. To mu samo o sobě nevadí, problémem jsou ale včely a vosy, které se zde v hlavní sezóně hojně vyskytují. Muže zajímalo, zda má v takové situaci možnost se nějak bránit. 

Pravidla jsou jasně dána

Podle občanského zákoníku je nutné dodržet jasně stanovená pravidla. V § 1017 je výslovně uvedeno: „Má-li pro to vlastník pozemku rozumný důvod, může požadovat, aby se soused zdržel sázení stromů v těsné blízkosti společné hranice pozemků, a vysadil-li je nebo nechal-li je vzrůst, aby je odstranil. Nestanoví-li jiný právní předpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí něco jiného, platí pro stromy dorůstající obvykle výšky přesahující 3 m jako přípustná vzdálenost od společné hranice pozemků 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m.“

V praxi se samozřejmě můžete poměrně často setkat s tím, že se tato pravidla nedodržují. Obzvláště ve starších zástavbách bývají stromy a keře vysázeny podle tehdejších potřeb majitelů, jelikož se podobná pravidla dříve často neřešila.

Má tedy muž právo po sousedovi požadovat odstranění keře?

Zdrojem konfliktu zpravidla nebývá samotná skutečnost, v jaké vzdálenosti je strom nebo keř od hranice pozemku vysazen. Problémem mohou být třeba větve, které přerůstají na sousední pozemek. Podle § 1016 občanského zákoníku je možné šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu, které na váš pozemek přesahují, působí-li vám škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. 

Ve výše uvedeném příkladu však nebyly problémem větve, ale spíše přítomnost včel a vos. V tomto směru lze nahlédnout do § 1013 občanského zákoníku. Podle něj se má vlastník zdržet jednání, jehož následkem na sousední pozemek pronikají například hluk, pach, kouř, stín nebo také zvířata, pokud se tak děje v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně to omezuje obvyklé užívání sousedního pozemku.

To však neznamená, že by několik létajících včel a vos kolem kvetoucího keře automaticky zakládalo právo na odstranění této výsadby. U zahrady je totiž přítomnost opylujícího hmyzu zcela běžná. Aby soused získal reálnou šanci domáhat se zásahu, muselo by toto obtěžování hmyzem dosahovat nepřiměřené intenzity vzhledem k místním poměrům a zároveň podstatně ztěžovat běžné používání jeho pozemku. 

Nejjednodušší cestou je vzájemná domluva , ...

Nejjednodušší cestou je domluva

Pro zajištění dobrých sousedských vztahů je pochopitelně vždy nejjednodušší cestou vzájemná domluva. Pokud keř skutečně způsobuje problém, je vhodné nejprve sousedovi konkrétně popsat, co vadí a kdy k obtěžování dochází. Často se může ukázat, že si soused důsledky nejprve neuvědomil a jakmile se dozví váš pohled na věc, vše upraví. Ne proto, že by třeba výslovně musel, ale i z toho důvodu, aby předešel zbytečným sporům.