Krajský stavební úřad potvrdil, že větrník je černá stavba. Některé z nich už jdou k zemi

Ne každá taková stavba nakonec splní všechny zákonné požadavky. Pokud úřady zjistí, že byla vybudována bez potřebných povolení, může být označena za černou stavbu. Příkladem je i případ větrníku na Litoměřicku, konkrétně v Doksanech.

Větrná elektrárna zde vyrostla v rozporu se zákonem

Větrná elektrárna v Doksanech byla vybudována v polovině letošního ledna. Krajský stavební úřad přitom rozhodl, že tato elektrárna vyrostla bez potřebných povolení, a tím pádem v rozporu se zákonem. 

Třicetimetrový větrník zde stojí jen několik desítek metrů od obytné zástavby. Investor by jej měl z místa odstranit. Stavitel se však proti tomuto verdiktu hodlá bránit. Argumentuje tím, že pro větrnou elektrárnu o výkonu do 100 kW nepotřeboval v době oficiálního zahájení výstavby stavební povolení. Podle tehdy platného zákona se mělo jednat o drobnou stavbu. 

Mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková však pro Novinky.cz vysvětlila: „Krajský stavební úřad na základě doložených skutečností a zjištění v průběhu stavební kontroly dospěl k závěru, že stavba nesplňuje parametry drobné stavby podle novely stavebního zákona, která platila v době zahájení stavby v září loňského roku. Stavba je prováděna bez povolení podle stavebního zákona.“

Doksany přitom nejsou jediným místem, kde se úřady zabývají odstraněním problematicky postavených větrných elektráren. U některých staveb už příslušné úřady nařídily odstranění a jejich provozovatelé je musejí demontovat.

Co je třeba splnit, abyste mohli mít domácí větrnou elektrárnu?

Domácí větrné elektrárny mohou být v dnešní době vítaným doplňkem střešní fotovoltaiky. Jejich výhodou je, že elektřinu vyrábějí, i když je zataženo nebo v noci. Díky tomu mohou fotovoltaiku doplňovat v době, kdy zrovna nevyrábí a elektřiny je v síti nedostatek.

Ani u malých větrných elektráren to ale nefunguje tak, že byste si je mohli postavit, kde se vám zachce. Obecně jsou podmínky schvalování jednodušší v případě výrobny do 250 kW. Taková elektrárna je totiž považována za jednoduchou stavbu. Na druhou stranu větší elektrárny s výkonem 250 kW až 1 MW vyžadují složitější proces schvalování. 

U malých domácích větrných elektráren do 250 kW je zapotřebí mít jednoduchou projektovou dokumentaci. Ta může být zpracována kvalifikovanou osobou bez autorizace. Nevyžaduje se u ní posouzení vlivů na životní prostředí, ale je třeba doložit jednotné environmentální stanovisko. V rámci něj se bude nejčastěji řešit odnětí půdy z pozemkového fondu, posouzení vlivu na krajinný ráz, hlukové limity nebo stanovisko k ochraně ptáků a netopýrů. 

I u domácí větrné elektrárny je třeba splnit stanovené podmínky , ...

Jaká je návratnost domácí větrné elektrárny

Za domácí větrné elektrárny se zpravidla považují menší větrné turbíny s výkonem do 5 kW. To, zda se vám taková elektrárna vyplatí a za jak dlouho se vám vrátí vynaložená investice, přitom závisí na místních podmínkách. 

Klíčovým parametrem je přitom rychlost větru. Rozdíl ve výrobě elektřiny při rychlosti větru 4 m/s a 6 m/s totiž může být až trojnásobný. Zatímco v některých oblastech České republiky činí průměrná roční rychlost větru 1 m/s, v jiných lokalitách se může jednat o 8 m/s. Rychlost větru se rovněž mění v závislosti na výšce od země. Právě to všechno je třeba zohlednit ještě předtím, než si větrník pořídíte.

Pokud budeme uvažovat větrnou elektrárnu s výkonem 5 kW s horizontálními listy, rotorem o průměru 4 až 5 metrů a výškou stožáru mezi 10 a 30 metry, může vám vyrobit zhruba 7 MWh elektřiny za rok. Za předpokladu, že žijete v lokalitě s průměrnou rychlostí větru 5 m/s. Elektrárna s těmito parametry přitom vychází na 500 až 600 tisíc korun. Reálná návratnost se pak pohybuje zhruba kolem 15 let. 

TIP: Přečtěte si, jak školák z Nového Zélandu vyrobil domácí větrnou elektrárnu ze staré pračky.