Solární panely po roce používání: Zkušenosti, které vám prodejce neřekne, ale měli byste je vědět

Představte si, jak otevřete aplikaci svého střídače a porovnáte roční výrobu s čísly z obchodní nabídky. Prodejce vám nasliboval 6 800 kWh za rok, elektrárna vyrobila jen 6 400. Kam zmizelo těch 400 kWh? Řeknete si, že za to může pravděpodobně méně slunečné léto. Máte pravdu, ale jen zčásti.

V prvním roce klesne výkon panelů o 2–3 %. Pak se degradace stabilizuje a v dalších letech klesá průměrně jen o 0,5 % ročně. Potvrzují to data americké Národní laboratoře obnovitelných zdrojů (NREL). Tomu efektu se říká LID (Light Induced Degradation), který nastává doslova v prvních hodinách po instalaci. Tedy v momentě, kdy jsou panely poprvé vystaveny slunci.

Solární panely ztrácejí výkon

Na podzim druhého roku si možná všimnete, že jedna sekce panelů vyrábí o 15 % méně. Střídač ale hlásí, že je vše v pořádku. Tak co se tedy děje? Zatímco LID je nevyhnutelný a po prvním roce se zastaví, existuje druhý efekt, který nevyhnutelný není.

Vysoký rozdíl napětí v sekci panelů v kombinaci s teplem a vlhkem způsobí efekt ještě horší, PID (Potential Induced Degradation). Představte si ho jako pomalý únik vzduchu z pneumatiky. Jde o typický efekt v českém létě, který může způsobit pokles výkonu zasažených panelů až o 70 %, u celé elektrárny pak o 5–30 %.

Kontrola faktury za elektřinu , ...

Projevuje se po 2–4 letech provozu. Dnešní moderní střídače už ale mají funkci „PID recovery“. V noci pouští proud obráceným směrem a opravují vadné buňky. U levnějších střídačů to ale standardem není.

První zima s fotovoltaikou

V lednu vám přijde faktura za elektřinu. Čekali jste, že bude mnohem nižší – a ona je skoro stejná jako před rokem. Otevřete si aplikaci. Menší elektrárna ten měsíc vyrobila 70 kWh, ale spotřeba domácnosti je 1 400 kWh. Fotovoltaika totiž v zimě vyrobí 150–350 kWh, což je oproti létu s 800–1200 kWh velký rozdíl.

Jeden z majitelů v diskusi na oenergetice.cz sdílel svá reálná čísla. V prosinci 2024 jeho elektrárna o nižším výkonu 7,2 kWp vyrobila 53–82 kWh. Spotřeba domácnosti ten měsíc ale přesáhla 2000 kWh. Elektrárna pokryla méně než 4 % potřeby. Fotovoltaika neselhala. Prodejce vám ukazoval roční čísla, ne měsíční.

Pojišťovna a fotovoltaika

Když vám na střechu spadne sousedova větev z jabloně a rozbije při tom tři panely, kdo škodu zaplatí? To záleží na tom, zda jste po instalaci zavolali do pojišťovny. In­stalace fotovoltaické elektrárny (FVE) zvyšuje hodnotu nemovitosti o stovky tisíc, a to musíte promítnout do pojistné smlouvy.

Pokud totiž pojistná částka neodpovídá skutečné hodnotě nemovitosti, hrozí vám pak podpojištění. Pojišťovna při škodě vyplatí jen poměrnou část. Pojišťovnu zajímá reprodukční cena, tedy kolik by stálo panely znovu koupit a nainstalovat bez dotace.

Poškozený solární panel , ...

„Fotovoltaické panely umístěné na střeše jsou automaticky pojištěny na pojistná nebezpečí sjednaná v pojistné smlouvě,“ pot­vrzuje to Petr Milata z ČSOB Pojišťovny. Pojistné se vám ročně zvýší jen o několik set korun. Raději si pojistnou smlouvu zkontrolujte.

Dilema s baterií

Část majitelů po prvním roce lituje, že tu baterii nekoupili. Druhá skupina si naopak říká, proč si pořídila tak velkou. Obě skupiny mají pravdu. Fotovoltaika vyrábí nejvíc kolem poledne. Přebytky jdou do sítě za 2–3 Kč/kWh, zatímco ze sítě kupujete elektřinu zpátky za 5–6 Kč. Baterie tento rozdíl řeší, ale má životnost 10–15 let a degraduje. Do kalkulací návratnosti to většinou nikdo nepromítá.

Jak zjistit, jestli vám baterie chybí? Otevřete historii v aplikaci a zkontrolujte přetoky (nespotřebovanou elektřinu) za loňský rok. Pokud přetoky tvoří více než 20 % roční výroby, vyplatí se to přepočítat. Pokud jsou přetoky nulové a baterie plná, máte správně nastaveno.

Radek Šindel své zkušenosti s ročním provozem FVE zdokumentoval na webu Obnovitelně. Využil přímo doma 80 % vyrobené energie. Přetoky tvořily méně než 20 % roční výroby. Tady se baterie vyplatila.

Ať už baterii máte, nebo ne, mnoho majitelů po prvním roce přizpůsobí chod domácnosti výrobnímu rytmu elektrárny. Pračka jede ráno, myčka po obědě, bojler se ohřívá přes den. Prodejce vám ukázal elektrárnu v nejlepším světle. Po roce ji vidíte v tom reálném.