Jen krátké přitopení, aby nebyla večer zima může vést k navýšení účtu za elektřinu o několik tisíc

Spolu s nástupem chladnějších dnů lidé ve svých domácnostech vyhledávají příjemné teplo. Obzvláště ve starších bytových nebo rodinných domech, kdy hlavní zdroj vytápění nepostačuje, přichází na řadu alternativní zdroje tepla. Ty ovšem dokáží být poměrně zrádné.

Na jaké neefektivní zdroje vytápění si dát největší pozor

Nejrůznější doplňkové a přechodné zdroje tepla patří mezi neefektivní způsoby vytápění domácností. Jedná se zejména o elektrické přímotopy, tepelné obrazy, elektrické teplovzdušné ventilátory nebo halogenové a křemíkové zářiče. Lákají především nízkou pořizovací cenou a okamžitým účinkem. Hřejí ovšem jen ve chvíli, kdy spotřebovávají energii. Po jejich vypnutí místnost postupně vychladne. To se následně negativně promítne do vyúčtování elektřiny. Rozhodně tedy nejde o vhodné řešení určené pro dlouhodobé vytápění.

I krátké večerní přitápění může při pravidelném používání způsobit nárůst účtu za elektřinu o stovky až tisíce korun, a to především v případě spotřebičů s vysokým příkonem nebo nevhodně nastaveného tarifu. Klasický elektrický přímotop má často příkon 2 000 až 2 500 W. Tento typ přístrojů přeměňuje prakticky veškerou spotřebovanou elektřinu na teplo. To znamená, že z 1 kWh elektřiny vznikne přibližně 1 kWh tepla.

Pokud by byl přímotop zapnutý každý večer po dobu 3 hodin, spotřeboval by přibližně 6 až 7,5 kWh elektřiny denně. Za měsíc by tak spotřeba dosáhla zhruba 180 až 225 kWh. Při uvažovaných cenách elektřiny by to znamenalo přibližně 1 000 až 1 500 Kč měsíčně navíc.

Za dva až tři měsíce pravidelného večerního přitápění se tak dodatečné náklady mohou vyšplhat na několik tisíc korun. I zdánlivě nevinný způsob, jak si doma zajistit příjemné teplo, se proto může při vyúčtování nepříjemně prodražit.

Vhodnější alternativou je například vyhřívaná deka. , ...

Zajímavější alternativy jako zdroj tepla

Vhodnější alternativou je například olejový radiátor. Ten je jedním z nejvyhledáva­nějších způsobů občasného vytápění místností zejména díky svým výhřevným vlastnostem a bezproblémovému provozu. Jeho výhodou je především vysoká tepelná setrvačnost, díky které uvolňuje teplo ještě nějakou dobu po vypnutí. Z hlediska spotřeby elektřiny je však při stejném množství dodaného tepla srovnatelný s běžnými elektrickými přímotopy.

Zajímavým řešením mohou být také infrapanely, které přeměňují elektřinu na sálavé teplo, a to ohřívá přímo předměty a zdi. Infrapanely jsou oblíbeným řešením, které zahřeje rychleji a mnohem úsporněji. Pocitové teplo se při nižší teplotě vzduchu vytvoří mnohem rychleji, což může šetřit energii. Důležité je ovšem jeho správné umístění (např. na strop či na kratší stěnu směrem do delší části místnosti. Možností je také vyhřívaná deka, která spotřebuje podle nastaveného stupně pouhých 50 až 120 W. Za několik hodin provozu tak zaplatíte minimální částku. Navíc jsou takové deky mimořádně pohodlné. Za zmínku stojí také zásuvkové a teplovzdušné ventilátory, které obvykle nabízejí příkon kolem 400 až 500 wattů.

Vždy se vyplatí sledovat údaje na konkrétním spotřebiči

Základem je u doplňkových zdrojů tepla vždy sledovat důležité údaje. Hlavním údajem pro výběr je topný výkon. Obecně se počítá s cca 30–50 W na metr krychlový prostoru v závislosti na zateplení objektu. Dále je to počet výkonových stupňů, což umožňuje přepínat výkon (např. 750 W / 1250 W / 2000 W). To je ideální pro regulaci spotřeby podle aktuální venkovní teploty. Důležité je zohlednit i způsob šíření tepla (konvekce vs. radiace). Tyto parametry přímo ovlivňují, jak efektivně přístroj vytopí místnost a kolik elektřiny spotřebují.