Konečně byl stanovený termín dokončení další části pražského městského okruhu. Na tu nejdůležitější si ale několik let ještě počkáme

Není proto divu, že mnozí přemýšlejí o tom, kdy konečně bude hotovo. Podle aktuálních informací by první stavební práce mohly začít v roce 2029. Na kompletní dokončení si však Pražané ještě několik let počkají. Stavba navíc bude probíhat na etapy. 

Stavba začne po etapách. Pomohla změna podmínek

Podle aktuálních informací je zřejmé, že by se dostavba Pražského okruhu měla uskutečnit postupně. Do první části by se stavaři měli pustit již v roce 2029, kdy by se měl začít budovat úsek mezi Rybníčky a Českobrodskou ulicí. Jeho zprovoznění se předpokládá v roce 2036. S dostavbou souvisí také Hloubětínský tunel, jehož dokončení je plánováno na rok 2033. Na něj následně navážou další části okruhu, jejichž výstavba by měla začít v roce 2034. Kompletní zprovoznění finální části okruhu je plánováno až na rok 2042. To, zda bude tento termín opravdu splněn, pochopitelně závisí na tom, jak bude celý projekt postupovat. 

V srpnu letošního roku se podařilo získat změnu podmínek posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), což přípravu projektu výrazně usnadnilo. Praha tak již nemusí čekat na dokončení vnějšího Pražského okruhu ani na zavedení mýtného systému v centru města. Právě tyto požadavky v minulosti komplikovaly přípravu stavby. Díky novým podmínkám je však možné pokračovat v jednotlivých etapách nezávisle na zmíněných dopravních opatřeních, což celou situaci zjednodušuje. 

Většina nové silnice povede pod zemí

Oproti původním plánům prošla výraznou změnou samotná podoba Městského okruhu. Dřívější projekt počítal s přibližně 4,2 kilometru tunelů, podle současné dokumentace by měly podzemní úseky dosahovat délky až 8,5 kilometru. Z celkových 11 kilometrů chybějícího propojení včetně Libeňské spojky tak většina povede pod zemí. 

Tyto úpravy byly představeny již v roce 2019. Jejich cíl spočívá zejména v omezení hluku, emisí a dalších negativních dopadů automobilové dopravy na obyvatele okolních čtvrtí. Konkrétně se v závěrech zjišťovacího řízení uvádí: „Převedení podstatné části trasy do tunelů jednak snižuje negativní vlivy záměru na životní prostředí a veřejné zdraví, jednak vytváří nadzemní prostor pro pěší a cyklistickou dopravu, městskou zeleň, nové parky, vodní prvky a rekreační plochy.“

Stavba zbývající části má proběhnout po etapách , ...

Změní se i způsob využití prostoru na povrchu

Vzhledem k převedení dopravy do tunelů zároveň dojde k lepšímu využití prostoru na povrchu. Tam, kde původně měly vést silnice, by v budoucnu mohly vznikat nové parky, pěší promenády nebo třeba cyklostezky. V rámci projektu se počítá také s výstavbou podzemních garáží s více než 500 parkovacími místy, úpravou křižovatek nebo rekonstrukcí některých ulic. Kromě toho má dojít ke zrušení a demolici nadbytečných mostů a výstavbě nových autobusových a železničních zastávek. Ulice a křižovatky se mají rovněž připravit pro budoucí trolejbusové linky. 

Náklady na výstavbu přesáhnou sto miliard korun

V rámci dostavby Pražského městského okruhu se často hovoří také o celkových nákladech. Podle aktuálních odhadů by výstavba zbývajících úseků včetně Libeňské spojky měla vyjít přibližně na 113 miliard korun bez DPH. 

Přípravy přitom probíhají už nyní. V říjnu Praha schválila zakázku na geotechnický monitoring v hodnotě 296,6 milionu korun bez DPH. V rámci něj se mají sledovat geologické podmínky a případné pohyby hornin či okolních staveb během přípravných prací a výstavby. Důležitým krokem bude i vybudování průzkumných štol, které pomohou upřesnit podmínky pro ražbu plánovaných tunelů.