Zaměstnanci pracující na počítači mají nárok na extra placené přestávky v rámci pracovní doby. Mnozí přitom o této možnosti vůbec netuší
Práce na počítači je v dnešní době zcela běžnou součástí řady profesí. Dlouhé hodiny strávené před monitorem však představují zátěž pro náš zrak. Málokdo ale ví, že určití zaměstnanci mají nárok na pravidelné bezpečnostní přestávky.
Tyto přestávky mohou trvat až 10 minut a na rozdíl od klasické pauzy na oběd se započítávají do pracovní doby. Během osmihodinové pracovní doby tak mohou zaměstnanci za určitých podmínek získat až 30 minut placených přestávek navíc. Koho přesně se tato možnost týká?
Kdo má na placené přestávky nárok
Takzvané bezpečnostní přestávky se týkají zaměstnanců, kteří vykonávají pracovní činnost v podmínkách, jež nejsou zdravotně přívětivé pro lidský organismus. Tyto konkrétní situace, kdy se bezpečnostní přestávky poskytují, vyjmenovává nařízení vlády č. 361/2007 Sb. Kromě jiného sem přitom patří i trvalé činnosti, během nichž vzniká zátěž na oči.
Nařízení vlády zmiňuje, že: „Prací se zrakovou zátěží se rozumí trvalá práce spojená s náročností na rozlišení detailů, vykonávaná za zvláštních světelných podmínek, spojená s používáním zvětšovacích přístrojů, sledováním monitorů nebo se zobrazovacími jednotkami nebo spojená s neodstranitelným oslňováním.“ Vzhledem k tomu by se bezpečnostní přestávky měly týkat i zaměstnanců, kteří se během pracovní doby trvale věnují práci na počítači, a tedy neustále sledují monitor.
Rozhodující je přitom také doba, po kterou se zaměstnanec sledování monitoru věnuje. Podle nařízení se totiž trvalou prací rozumí taková práce, která je vykonávána minimálně čtyři hodiny denně za celou směnu.
Po dvou hodinách práce může následovat desetiminutová pauza
Podle § 35 nařízení vlády č. 361/2007 Sb. musí být práce se zrakovou zátěží přerušována bezpečnostními přestávkami v délce 5 až 10 minut, a to nejpozději po každých dvou hodinách práce. Zaměstnavatel může místo přestávky zajistit také střídání činností, při kterém zaměstnanec nebude vystaven stejné zrakové zátěži. Z toho vyplývá, že zaměstnanec má možnost během osmihodinové pracovní doby získat až tři bezpečnostní přestávky v celkové délce 15 až 30 minut.
Modelové příklady: administrativní pracovník a účetní
Představme si například administrativního pracovníka, který pracovní dobu začíná v 8:00 a končí v 16:30. Jeho pracovní rozvrh pak může vypadat následovně:
-
Od 8:00 do 10:00 práce na počítači.
-
Od 10:00 do 10:10 bezpečnostní přestávka.
-
Od 10:10 do 12:10 práce na počítači.
-
Od 12:10 do 12:20 bezpečnostní přestávka.
-
Od 12:20 do 12:50 práce na počítači.
-
Od 12:50 do 13:20 přestávka na oběd.
-
Od 13:20 do 15:20 práce na počítači.
-
Od 15:20 do 15:30 bezpečnostní přestávka.
-
Od 15:30 do 16:30 práce na počítači.
Co když se bezpečnostní přestávka překryje s obědem?
Kromě toho však má zaměstnanec samozřejmě nárok na přestávku na oběd, která se do pracovní doby nezapočítává. Ministerstvo práce a sociálních věcí zmiňuje: „Zákoník práce umožňuje též souběžné čerpání bezpečnostní přestávky a přestávky v práci na jídlo a oddech. Připadne-li bezpečnostní přestávka na dobu přestávky v práci na jídlo a oddech, započítá se doba přestávky v práci na jídlo a oddech, která je souběžná s bezpečnostní přestávkou, do pracovní doby zaměstnance.“
Jako druhý modelový příklad lze uvést účetní, která práci na počítači střídá s jinou činností (například organizací dokumentů ve fyzické podobě). V takovém případě lze právě tuto jinou činnost využívat místo bezpečnostní přestávky. Účetní tak například může dvě hodiny pracovat na počítači a poté tuto činnost vystřídat právě jinou prací, která s počítačem nesouvisí.
Co dělat, pokud zaměstnavatel přestávky neposkytuje
Pokud zaměstnavatel bezpečnostní přestávky neposkytuje, měl by se zaměstnanec nejprve obrátit na svého nadřízeného nebo personální oddělení. Pokud ani poté zaměstnavatel situaci nijak neřeší, může se pracovník obrátit na příslušný oblastní inspektorát práce.





Sledovat v Google Zprávách














































