Monitoring odhalil nové přírůstky vlků v Česku. Odborníci potvrdili jejich výskyt nejméně v 10 lokalitách
Vlk patří mezi první zvířata, která člověk domestikoval. Vznikl tak pes, který nás doprovází dodnes. Vlci však mezi lidmi nemají vždy dobrou pověst a u nás došlo prakticky k jejich vyhubení. V posledních letech se ovšem do české přírody vracejí. Monitoring ekologů ostatně nyní odhalil nové přírůstky.
Vlci žili na našem území odedávna. Ještě v 17. století vyskytovaly se tyto šelmy v Čechách i na Moravě hojně. Soužití s člověkem ovšem bylo na rozdíl od jejich domestikovaných bratranců celkem problémové. Proto byli vlci u nás postupně vyhubeni. Od 90. let 20. století ovšem začalo docházet k jejich přirozenému návratu. Vlk obecný se v posledních zhruba deseti letech vrátil do většiny pohraničních regionů Česka. A nyní odborníci zaznamenali další nové přírůstky.
V Česku se narodila nová vlčata
Po 150 letech se vlci vracejí do českých hor. Jak uvádí ČTK, tento trend potvrzuje také monitoring Hnutí DUHA, který zaznamenal, že se v některých oblastech Česka narodila vlčata. Kde konkrétně byla mláďata vlků zaznamenána? Ve třech oblastech Krušných hor, ve stejném počtu lokalit Jeseníků a Rychlebských hor, ale také ve dvou regionech Lužických hor a Beskyd, stejně jako v západním Pošumaví. Možné rozmnožování těchto šelem naznačují výsledky i jinde, ale to bude ještě nutné potvrdit.
Narození mláďat naopak ekologové nepotvrdili u smeček v Orlických horách či na Kokořínsku. Ani výskyt vlčat navíc ještě nemusí znamenat pozitivní vývoj. „Ne ve všech sledovaných oblastech se podařilo reprodukci potvrdit. A ani tam, kde se vlčata narodila, to automaticky neznamená, že bude smečka rok od roku početnější. Mladí vlci totiž často nepřežijí první rok života a ti, kteří se osamostatní, zpravidla rodičovské teritorium opouštějí,“ uvádí Hnutí Duha na Instagramu na profilu ochrana_velkych_selem, který zveřejnil i videa zaznamenaných vlčích mláďat.
Vlků přibývá v celé Evropské unii
Vědci odhadují, že v rámci všech zemí Evropské unie (EU) se aktuálně pohybuje zhruba 23 tisíc vlků, což je výrazný nárůst jejich populace. Minimálně v posledních 12 letech. V roce 2012 jich totiž bylo zaznamenáno jen 12 tisíc. Odborníci tento vývoj vítají. „Před pětadvaceti lety jsem si nedokázal představit, že bychom měli vlky v každé zemi na evropské pevnině. V Evropě máme nyní více vlků než ve Spojených státech,” uvedl pro web Science.org uznávaný belgický vědec, biolog a odborník na aplikovanou populační genetiku a ochranu přírody Joachim Mergeay.
Mohou vlci představovat problém?
Přirozeně se zvyšující populace vlků představuje obnovu přírodní rovnováhy a zlepšení stavu lesních ekosystémů. Jejich rostoucí počet ale tyto šelmy zároveň opět dostává do střetu s člověkem. Vlci totiž občas útočí na hospodářská zvířata a ve výjimečných případech došlo i k útokům na člověka. Někteří lidé tak berou „spravedlnost“ do vlastních rukou. Na několika místech italského národního parku Abruzzo a jeho okolí se například letos v dubnu našlo celkem 18 mrtvých vlků, kteří byli zabiti otrávenou návnadou.
Evropská komise (EK) v loňském roce změnila status vlků z „přísně chráněných“ na „chráněné“. Takový krok sice neznamená, že se tato zvířata mohou plošně a nekontrolovaně lovit (a už vůbec ne trávit), ale vedlo to k rozvolnění pravidel pro jejich odstřel. Proti stojí ochránci přírody, podle nichž není vlčí populace v Evropě přemnožená a potřebuje přísnou ochranu. To potvrzují i vědci, kterým se například v Česku už před 6 lety podařilo označit prvního vlka sledovacím obojkem. Podle odborníků je ostatně ochrana dobytka elektrickými ploty a hlídacími psy účinnější než zabíjení šelem.





Sledovat v Google Zprávách















































