Vědci slaví velký úspěch, poprvé se jim podařilo označit vlka sledovacím obojkem
Vědci z Národního parku Šumava a České zemědělské univerzity slaví v NP Šumava velký úspěch. Poprvé se jim podařilo odchytit vlka obecného, kterému mohli po odběru vzorků a nezbytném vážení nasadit sledovací obojek. Mají tak přesná data o pohybu odchycené samice.
Vědci z České zemědělské univerzity (ČZU) a odborníci ze Správy Národního parku Šumava mají velký důvod k oslavám, po několikaměsíční práci se jim totiž podařilo odchytit vlka. Tomu vědci nasadili telemetrický obojek a díky tomu budou moci sledovat jeho pohyb včetně kontaktu s dalšími členy smečky.
Chytit vlka není jednoduché, zvíře je velmi inteligentní
„Je to opravdu veliký úspěch. Odchytit divokého vlka v žádném případě není jednoduchý úkol. Je to velmi inteligentní zvíře, které dokáže snadno objevit skrytou past a systematicky se jí vyhýbat,“ vysvětluje vedoucí výzkumného projektu Aleš Vorel z ČZU.
Přípravy na odchyt vlka trvaly odborníkům několik měsíců. Po Národním parku Šumava tak bylo rozmístěno několik desítek odchytových zařízení, které byly stále monitorovány a odborníci tak připraveni vyrazit na místo do několika minut.
A právě odchytová zařízení zaznamenala úspěch, když odchytila zhruba tříletou samici vlka obecného vážící okolo třiceti kilogramů. Její pohyb tak nově mohou odborníci přesně sledovat.
„Nakonec se podařilo odchytit zdravou, zhruba tři roky starou samici, vážící 30 kilogramů. Okamžitě po odchytu byla vlčice uspána a byl jí nasazen telemetrický obojek. Po nutných měřeních, vážení, odběru genetického materiálu, který bude ještě zkoumán, se úspěšně probudila z anestezie a vrátila se do bezpečí teritoria své smečky. Aktuálně se vlčice, dle velkého množství prvních záznamů z obojku a dalšího průzkumu, pohybuje opět spolu s dalšími členy smečky,“ popisuje podrobnosti odchytu Jan Mokrý z NP Šumava.
První vlci se na Šumavě objevili před čtyřmi roky
Vlčí smečka
, NP...
Díky novým záznamům získaným za pomoci technologií zabudovaných v telemetrickém obojku zvířete tak budou moci vědci lépe sledovat a pochopit fungování vlků v naší krajině, kde tráví většinu svého času a jak a kam chodí lovit potravu. Vědci by tak mohli i lépe mapovat návštěvy vlků na farmách s hospodářskými zvířaty, které je pro farmáře velmi problematické i přes to, že stát škody na zvířatech způsobené vlky kompenzuje.
