Populaci zubrů se daří, díky záchranným programům jich je poprvé v novodobých dějinách přes 10 tisíc

Desítky let práce ochranářů zvířat po celé Evropě se začínají vyplácet. Podle aktuální mezinárodní plemenné knihy zubra evropského se totiž podařilo zvýšit populaci tohoto ohroženého zvířete nad 10 tisíc jedinců. Nejnovější čísla tak ukazují, že snahy o obnovu populace jsou úspěšné.

Populace zubra evropského, který je největším savcem v Evropě se podle zmiňované mezinárodní plemenné knihy, vydávané v polské Bělověži na konci roku 2022 pohybovala na 10 536 jedincích.

„Když po první světové válce člověk vyhubil zubry evropské ve volné přírodě, zdálo se, že je osud tohoto impozantního druhu zpečetěn. Díky dlouhodobému mezinárodnímu úsilí se však podařilo zubry zachránit a vrátit do volné přírody v mnoha zemích Evropy. Počet deseti tisíc zvířat byl dlouhodobě uváděn jako symbolická hranice, po jejímž dosažení bude druh považován za zachráněný. Jsme velmi rádi, že jsme mohli být u toho a svým malým dílem přispět k záchraně největšího savce Evropy,“ uvedl Dalibor Dostál, ředitel ochranářské společnosti Česká krajina, která spolu s Biologickým centrem Akademie věd ČR koordinuje chov zubra evropského v České republice.

Konec plynových kotlů? Ne tak docela. Německý start-up pro ně chce vyrábět „ekologický“ zemní plyn

Konec plynových kotlů by nemusel přijít tak brzo, jak se očekávalo. Německý start-up by totiž chtěl za pomocí speciální technologie začít vyrábět...

Právě v České republice se ochranáři snaží obnovovat populaci zubra v bývalém vojenském prostoru Milovice. V současnosti tento chov patří mezi jeden z největších a nejvýznamnějších v Evropě. V současnosti je v tuzemsku celkem 149 zubrů v 10 chovech, z nichž největší je právě ten v Milovicích. Ještě letos by navíc měl vzniknout další chov v Lipně na Šumavě.

„Milovické stádo zubrů je navíc významné tím, že je podobně jako některé české zoologické zahrady díky četným výměnám zvířat se zahraničními stády součástí celoevropské populace a aktivně tak přispívá k zachování genetické různorodosti druhu,“ upozornil Miloslav Jirků z Biologického centra Akademie věd.

Dosažení hranice 10 tisíc kusů zvířat, které by podle ochranářů mělo být známkou úspěšného obnovování populace ale ještě nemusí být dostatečné pro budoucí udržení zvířete.

„Podobné uspokojení zavládlo v 90. letech minulého století poté, co stavy zubrů dlouhodobě rostly. Omezení jejich chovů v řadě zoologických zahrad a rozpad bývalého Sovětského svazu spojený s vybíjením stád zubrů ve východní Evropě však vedl k propadu počtu zubrů a nutnosti vytvoření nového záchranného programu. Na jeho základě začala vznikat i takzvaná polodivoká stáda, mezi která patří i to milovické, a nové populace zubrů ve volné přírodě,“ uvedl Miloslav Jirků.