V krajině ubývá tetřívků, může za to změna klimatu i nedostatečná pestrost krajiny
Příčin, proč je čím dál vzácnější potkat tetřívka v přírodě je hned několik. Jednou z nich je plenění hnízd různými predátory jako jsou kuny či lišky, dále pak úbytek přirozeného prostředí. V České republice je tetřívek obecný zařazen do kategorie ohrožených druhů.
Jedna z hlavních příčin úbytku tetřívka obecného v naší krajině je plenění jeho hnízd různými predátory. Jeho populace dlouhodobě klesá a díky tomu je zařazen mezi ohrožené druhy. Pro ochranu tohoto vzácného druhu je důležité vytvořit vhodné podmínky pro život a rozmnožování.
Klíčová je úspěšnost hnízdění
Úspěšnost hnízdění je hlavní pro stabilizaci a rozvoj populace tetřívka. Bohužel ta může být narušena řadou faktorů, které na sobě nijak nezávisí. Mohou klást vejce v nevhodném období, jež souvisí se změnami klimatu. Kuřátka se totiž líhnou do nevhodných podmínek, kdy jsou nízké teploty nebo silné deště, což vede k jejich zvýšenému úhynu.Tím, že se vytrácí pestrost krajiny a ubývá biodiverzita, tím zároveň i klesá počet hmyzu, který je zdrojem potravy kuřat tetřívka v prvních týdnech života.
Velký podíl nezdaru reprodukce tetřívka neseme i my lidé, díky zvyšujícímu se tlaku lidských aktivit v přírodě. V neposlední řadě je pak tetřívek ohrožován různými predátory.
Monitoring rizika plenění hnízd
V projektu „Management biotopů s výskytem tetřívka obecného v oblasti Doupovských hor“, který je podpořen z Norských fondů, se vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti ve spolupráci s norskými kolegy z Norwegian institute for Nature Research a Vojenskými lesy a statky ČR, s. p. zaměřili na monitoring rizika plenění hnízd.Vyložením umělých hnízd, která byla rozmístěna ve Vojenském újezdu Hradiště v Doupovských horách na několika lokalitách, ověřili potencionální riziko predace (plenění). Hnízda, která zde byla rozmístěná byla následně monitorována pomocí fotopastí.
Během jarního období vědci umístili 30 umělých hnízd a to v přirozeném prostředí s výskytem tetřívka, jež sledovali po dobu 25 dnů. Za toto období vědci zaznamenali celkem 535 návštěv potenciálních predátorů. Po vyhodnocení predace hnízd vědci sledovali, jak dlouho trvalo než došlo k první návštěvě predátora od instalace hnízda a také jaké druhy predátorů se na záznamech fotopastí objevují nejčastěji.
Díky monitoringu se zjistilo, že ve 44 % případech došlo k plenění již během prvních tří dnů od instalace umělých hnízd. Přibližně ve stejném počtu případů (13 – 18 %) byla hnízda vybrána do šesti, devíti a dvanácti dnů. Ze všech 30 instalovaných umělých hnízd zůstalo netknuto po celou dobu monitoringu pouze jedno stanoviště.
Nejčastěji na návštěvu do hnízd přišlo prase divoké, následovala liška a ve čtyřech případech nebylo možné predátora určit. V dalších návštěvách pak byly oba druhy kun a jezevec lesní.
Nejvíce tetřívkům škodí dravci, divoká prasata a lišky
Vědci z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti se pleněním v době hnízdění zabývají již dlouhou dobu a podobné experimenty provedli i v dalších lokalitách ČR. Například v Krušných horách a v Jeseníkách byla nejčastějším predátorem kuna skalní, následována krkavci.Právě u krkavců byl očekáván velký podíl na predaci také v Doupovských horách, protože jejich početnost narůstá. Ve většině případů ale v Doupovských horách hnízda plenili divočáci a lišky.
Tuto skutečnost lze vysvětlit tím, že umělá hnízda byla rozmístěna nejčastěji v porostech neprostupných křovin. Ta jsou pak pro krkavcovité obtížněji vyhledatelná, protože se orientují především zrakem.
Nejčastějším predátorem bylo prase divoké, které má ve zkoumané lokalitě početnou populaci. Jedinou možností, jak tento stav změnit, je upravit stanoviště v rámci probíhající projektu „Management biotopů s výskytem tetřívka obecného v oblasti Doupovské hory“ podpořeného Státním fondem životního prostředí ČR.
Nové, rozsáhlé louky pro tetřívky
K otevření vegetace dojde na vybraných lokalitách a také na několika plochách bude úplně odstraněné keřové patro. Díky tomu se tak divočákům výrazně zmenší přirozené úkryty a nebudou se zde tolik zdržovat a ohrožovat tetřívka během toku a hnízdění.V budoucnu by zde také měly vzniknout nové rozsáhlé louky, které budou sloužit tetřívkům jako tokaniště a zdroj hmyzu pro kuřata.
