EU omylem způsobila chaos ve střídání času: Státy neví, jestli v roce 2026 se měnit bude, nebo ne

Střídání letního a zimního času provází Evropany desítky let. Zvykli jsme si na to, že dvakrát ročně přetočíme ručičky hodin tam a zpět, nicméně ochota to dále podstupovat stále klesá. Mnoho lidí má totiž se změnami času velký problém. Člověk může mít narušený svůj biorytmus, je unavený a na změny si zvyká několik dní i týdnů. Evropští politici se také shodují na tom, že by se mělo střídání letního a zimního času zrušit. Jednání ale stagnují a může za to nejednotnost Evropy v názoru na to, jaký čas bychom si měli ponechat.

Střídání času by mohlo být brzy minulostí , ...

Evropská unie se o sjednocení snaží roky

O zrušení sezónních změn času se začalo naplno mluvit v roce 2019, kdy Evropská komise reagovala na tehdejší široké hlasování veřejnosti. Miliony Evropanů se shodly, že změny času už v dnešní moderní době ztratily svůj původní význam. Komise proto navrhla, aby státy čas naposledy posunuly v roce 2021.

Tento jednoduchý plán se ale brzy zkomplikoval. Návrh totiž musely schválit všechny členské státy, nicméně unijní ministři dopravy téma opakovaně otevírali, ale jednání pokaždé skončilo bez výsledku. Probíhající pandemie v tomto roce navíc přenesla pozornost na důležitější témata a otázka střídání času se tak opět odložila. 

Podle dostupných informací od Rady EU návrh stále existuje, nikdo ho neodmítl, ale ani neposunul kupředu. V současnosti na změnu nejvíce tlačí Španělé, kteří se tuto problematiku snaží opět otevřít a dotlačit tak členské státy k finální shodě. 

Nejednotný názor jako největší problém

Dilema totiž není jen „zrušit, nebo nezrušit“. Zásadním problémem a důvodem neshody je především to, který čas si nakonec ponechat. Evropská komise dlouhodobě doporučuje trvalý letní čas, který lidem prodlužuje odpolední světlo a podle ní má pozitivní dopad na aktivitu i turismus. Problém je, že státy to vidí různě.

Finsko či Polsko prosazují trvalý zimní čas, ke kterému má blíže přirozený denní rytmus obyvatel těchto států. Naopak Francie nebo Španělsko by raději přešly natrvalo na čas letní. Evropa se tak rozpadá do několika názorových bloků, přičemž každý má jiné geografické i společenské důvody.

Jasno nemají ani sami obyvatelé EU. V České republice podle průzkumů lidé jednoznačně podporují konec střídání, ovšem v tom, který čas ponechat, už tak jednotní nejsou. Přibližně polovina by si přála trvalý letní čas. Jiní uvádějí, že zimní čas je pro člověka více přirozený. A právě tato nejednotnost je jedním z důvodů, proč Unie stále není schopna přijmout konečné rozhodnutí. Nikdo nechce, aby Evropa skončila rozlámaná do různých časových pásem jen kvůli politickému kompromisu.

Na změnu času si mnoho lidí zvyká i několik týdnů , ...

Střídání času není dobré pro naše zdraví

Jedním z nejsilnějších argumentů pro zrušení časového přepínání jsou jeho dopady na lidské zdraví. Přechod na letní čas je v podstatě velmi náhlé zkrácení noci. Právě to může výrazně narušit cirkadiánní rytmus a ovlivnit kvalitu spánku v následujících dnech či týdnech. Nejvíce pak trpí malé děti, senioři nebo lidé, kteří pracují na směny.

Odborníci se shodují, že změna času zvyšuje riziko únavy, zhoršuje schopnost soustředit se nebo může dokonce dočasně narušit hormonální systém. Statistiky z evropských zemí dokonce poukazují na mírné zvýšení počtu dopravních nehod právě v období po přechodu na letní či zimní čas. 

V minulosti se střídání časů zavedlo především kvůli úsporám za energie a možnosti pracovat déle při denním světle. Tento důvod ale s moderním způsobem života úplně ztratil smysl. I proto odborníci a velká část veřejnosti stále častěji volají po tom, aby se Evropa konečně rozhodla.