Meteorologové zveřejnili předpověď pro červenec a srpen. Nezvyklá oceánská anomálie ovlivní počasí v celé Evropě

Meteorologové zároveň sledují nezvykle vysoké teploty povrchových vod v některých částech světových oceánů. Právě takové teplotní anomálie mohou ovlivňovat proudění vzduchu nad severní polokoulí a následně i počasí v Evropě. Teplejší oceánská voda totiž do atmosféry uvolňuje více tepla a vlhkosti, což může přispívat k častějším výkyvům počasí, delším vlnám veder i obdobím sucha.

V Portugalsku byly naměřeny čtyřicítky, v Anglii padla hranice 35 °C a ve Francii bylo od začátku současné vlny veder překonáno více než 1350 teplotních rekordů. Evropu na konci května sužuje bezprecedentní vlna veder, a to vlivem tepelné kopule. Podle meteorologů by měl být ovšem začátek meteorologického léta přece jen příznivější. V ČR jsou očekávány i vytoužené deště. Výhledy na prázdniny ovšem říkají, že se počasí může již brzy opět obrátit k horšímu.

Tohle nás zřejmě čeká letos v létě

Podle amerického Národního úřadu pro oceán a atmosféru (NOAA) existuje více než 80% šance, že do července začne jev zvaný El Niño, který obvykle vede k růstu globálních teplot. El Niño je přitom založeno právě na neobvykle vysokých teplotách povrchových vod v tropické části Tichého oceánu. Jde o jednu z nejsledovanějších oceánských anomálií na světě, která dokáže ovlivňovat počasí daleko za hranicemi Pacifiku. Meteorologové proto právě vývoj teplot oceánů označují za jeden z klíčových faktorů, které mohou letos ovlivnit počasí v Evropě.

Letos by se dokonce mohlo objevit Super El Niño, což je označení pro extrémně silnou epizodu. O tom už se nějaký pátek píše. I u nás jste si mohli přečíst, že se Evropa promění v obří rozpálenou pec. 

Climate Impact Company (CIC), která se specializuje na dlouhodobé sezónní předpovědi počasí a analýzu klimatických rizik, nedávno uvedla, že v červenci bude sužovat střední Evropu horké a suché počasí a takový vývoj by se mohl v srpnu ještě zintenzivnit. V září by pak mělo suché počasí přetrvávat na jihu střední Evropy, takže první měsíc meteorologického podzimu by už mohl být (alespoň v Česku) příznivější.

Novější předpověď, kterou přinesl web Severe Weather Europe, naznačuje, že (Super) El Niño přinese nadnormální teploty především do střední a severní části evropského kontinentu. Celá severní polovina Evropy by navíc mohla vykazovat méně srážek kvůli tlakové výši. Je tedy možné, že se k predikovaným horkům v České republice nakonec opět přidají velká sucha.

V létě mohou sužovat střední Evropu nejen horka, ale i velká sucha , ...

Bude letošní léto zdravotně nebezpečné?

Teplotu vzduchu neovlivňují jen podmínky v atmosféře, ale velký vliv na ně mohou mít i sucha. Suchá půda se totiž zahřívá rychleji než vlhká, v důsledku čehož dochází k dalšímu zvyšování teploty. V Evropě zemřou vlivem veder každoročně desítky tisíc lidí. V Česku „jen“ stovky, ale v rekordním roce 2024 měla horka u nás na svědomí 544 úmrtí, což je zatím nejvíce. Letos je přitom možné i u nás očekávat nejhorší počasí za více než 20 let.

Jak se tělo zahřívá, snižuje se krevní tlak a srdce musí pracovat intenzivněji. Pocení zároveň vede ke ztrátě tekutin a soli. Ve hře je i úpal či vyčerpání z horka. To všechno je pochopitelně nebezpečné. Podle vědeckého výzkumu publikovaného v časopise Environmental Research Letters se v poslední době léta v mnoha oblastech mírného pásu prodlužují na úkor jara. Letos si i v ČR užíváme letní teploty dříve než obvykle. Nebezpečná období tedy budou zřejmě stále delší. A možná bude hůř.

Lidé by se měli před nepříznivými účinky vysokých teplot co nejvíce chránit , Susalmages /...

Ani další vývoj není příliš optimistický

(Super) El Niño se začne více projevovat zřejmě až po prázdninách, ale téměř jistě by se to mělo stát nejpozději do konce aktuálního roku. Větší dopady se tedy mohou projevit až napřesrok. „Do konce roku 2026 se předpovídá El Niño, což zvyšuje šance, že následující rok 2027 přinese další teplotní rekordy,“ uvedl Leon Hermanson, přední britský klimatolog a vědecký expert.

Podle Světové meteorologické organizace (WMO) se ostatně předpokládá, že roční globální průměrné teploty v blízkosti povrchu Země se během let 2026 až 2030 budou pohybovat mezi 1,3 °C a 1,9 °C nad průměrem z období mezi lety 1850 a 1900. Navíc existuje až 86% šance, že jeden rok mezi lety 2026 a 2030 překoná rok 2024 jako nejteplejší v historii.