Nad Evropou se rýsuje mimořádný jev. V takové síle ho meteorologové nepamatují přes 20 let

Meteorologové zároveň upozorňují, že pokud by se letos naplnily nejčernější scénáře spojené se silným El Niño a dlouhotrvajícími vlnami veder, mohla by Evropa zažít podobně intenzivní podmínky, jaké nepamatuje od roku 2003.

Podle statistik Světové meteorologické organizace (WMO) se úmrtnost související s horkem za posledních 25 let zvýšila zhruba o třetinu. Vlivem globálních změn klimatu jsou totiž teploty čím dál vyšší. Jedno z nejhorších lét Evropa zažila už v roce 2003. Tehdejší vlna veder a suchého počasí měla za následek obrovské množství lidských životů a celospolečenský šok. Letos navíc existuje riziko, že by se podobné podmínky mohly zopakovat. Jak velké nebezpečí to je pro Českou republiku?

Vlna veder, jakou Evropa nezažila stovky let

Léto roku 2003 vstoupilo do dějin. Tehdy zasáhla Evropu nebývalá vlna veder, která neměla obdoby. Někdy se dokonce hovoří o katastrofě, kterou „starý kontinent“ naposledy zažil v roce 1540. Dlouhotrva­jící vedra, extrémní sucho a velká zdravotní krize měly obrovský dopad. Ačkoli původní odhady hovořily „jen“ o 30 tisících obětí, podle pozdějších studií zahynulo vinou podmínek přes 70 tisíc lidí. Většinu z nich tvořili senioři, kteří zemřeli ve svých přehřátých bytech bez klimatizace.

Letní horka měla v roce 2003 velmi negativní dopad i na úrodu , ...

Jaké byly příčiny? Dlouhotrvající tlaková výše (anticyklóna), horký vzduch ze Sahary a fakt, že už jaro bylo velmi teplé a suché. Nejvíce obětí hlásila Francie a Itálie (kolem 20 tisíc). Nejkritičtější byl druhý srpnový týden. A důsledky? Kromě desítek tisíc obětí velký společenský šok. Nemocnice a márnice totiž nestíhaly, takže musely být zřizovány provizorní chladicí prostory v halách tržnic. Katastrofální sucho také snížilo úrodu, což mělo negativní dopad na HDP. Navíc poklesly hladiny řek a v důsledku počasí Evropu sužovaly i velké požáry.

Léta s extrémními podmínkami přibývají

Při extrémní vlně veder v roce 2003 nebyly dopady na území Česka tak fatální jako v západní Evropě. Z pohledu lidské tragédie se každopádně jednalo o bezprecedentní událost, která vedla k zásadní revizi krizového plánování. Z hlediska meteorologie totiž byly některé následující roky ještě teplejší a obecně se stále více otepluje. Podle WMO ostatně zemřely desítky tisíc lidí vlivem veder i v letech 2010 a 2022. Rok 2023 byl zase dle evropského meteorologického programu Copernicus nejteplejší v historii měření.

Extrémně horké dny jsou v létě stále běžnější , dvoevmore /...

Přinese letošní léto další extrém?

Letos v létě by mohla být opět extrémní vedra, což už znepokojuje meteorology. Brzy by se totiž mohl naplno rozvinout jev zvaný El Niño, který bývá spojován s vyššími globálními teplotami a může ovlivnit počasí i v Evropě. V letošním roce by se navíc mohl projevit jako Super El Niño, což je jeho extrémně silná fáze. Podle odborníků je přitom pravděpodobnost, že k této události dojde, stále vyšší. Americká agentura NOAA navíc uvádí, že aktuálně existuje více než 80% šance, že (Super) El Niño začne už v období od května do července, byť má vrcholit spíše na podzim.

Dopady tohoto fenoménu by v rámci Evropy pocítilo asi především Středomoří, ovšem podle webu Severe Weather Europe by se mohl výrazně projevit i ve střední Evropě. Dopady horkého počasí nebývají v mírném pásmu tak extrémní, přesto můžeme i v Česku zažít léto, kdy budou panovat nezvykle vysoké teploty. Problém, který se může opět projevit i jako dlouhotrvající a mohutná anticyklóna (takzvaná tepelná kopule), přitom možná dorazí už v červenci. Dopady by počasí mohlo mít opět nejen na zdraví lidí, ale také na úrodu a zásoby vody.

Jak se chránit před vysokými teplotami? Ačkoli se rok 2003 snad nezopakuje, pomůže volné a světlé oblečení, pokrývka hlavy, pobyt mimo slunce (hlavně přes poledne), pravidelný pitný režim (minimálně 2 až 3 litry tekutin denně) a lehká a snadno stravitelná jídla.