Podle odborníků mají některé děti, které tráví hodně času na mobilu, obzvláště vyvinuté důležité schopnosti

Právě způsob používání telefonu může podle odborníků rozhodovat o tom, zda digitální technologie některé schopnosti rozvíjejí, nebo naopak začínají dítěti škodit. Ačkoliv u současné populace často převažuje právě bezmyšlenkovité sledování krátkých a často i zrychlených videí, některé typy aktivit mohou být naopak ku prospěchu. 

Hraní her může posilovat některé kognitivní schopnosti

Ze studie publikované v JAMA Network Open, provedené na téměř 2 000 dětech ve věku 9 až 10 let, vyplynulo, že děti, které hrály videohry alespoň tři hodiny denně, dosahovaly lepších výsledků v úlohách zaměřených na pracovní paměť a kontrolu impulzivních reakcí než děti, které videohry nehrály.

Ředitelka NIDA Nora Volkow, M.D., uvedla: „Četné studie spojily videohry s problémy s chováním a duševním zdravím. Tato studie naznačuje, že s touto oblíbenou zábavou mohou být spojeny i kognitivní výhody, které si zaslouží další zkoumání.“

Vědci přitom v rámci studie vypozorovali, že rozdíly v kognitivních funkcích pozorované mezi oběma skupinami dětí byly doprovázeny rozdíly v mozkové aktivitě. U dětí, které hrály videohry tři a více hodin denně, vykazovaly analýzy mozku vyšší mozkovou aktivitu v oblastech mozku spojených s pozorností a pamětí než u těch dětí, které hry nikdy nehrály. Stejně tak byla u těchto dětí zaznamenána vyšší mozková aktivita v oblastech frontálního mozku, které jsou spojeny s kognitivně náročnějšími úkoly, a nižší mozková aktivita v oblastech souvisejících se zrakem.

Vzdělávací aplikace jako učební pomůcka

Samostatnou kategorii pak tvoří vzdělávací aplikace, které jsou přímo navrženy pro učení dětí. Ty si jejich prostřednictvím mohou ve volné chvíli procvičovat například matematiku, cizí jazyky nebo jiné dovednosti. 

Studie publikovaná v odborném časopise Child Development, provedená na přibližně 500 předškolních dětech, ukázala, že děti, které doma používaly vzdělávací aplikace zaměřené na matematiku nebo gramotnost, si v těchto oblastech zlepšily své schopnosti. Větší míra používání aplikací byla navíc spojena s výraznějším zlepšením.

Zároveň je třeba dodat, že ze zjištění nevyplývá, že čím více času dítě tráví před obrazovkou, tím lépe. Příliš dlouhé sezení před obrazovkou může narušovat spánek, pohyb, pobyt venku, osobní kontakt s ostatními a mnoho dalšího. 

Nekonečné scrollování bývá spojeno s horší schopností soustředit se , ...

Nekonečné scrollování může fungovat přesně opačně

Zcela opačně než vzdělávací aplikace nebo hry, při kterých musí dítě přemýšlet a aktivně řešit úkoly, může na mozek působit pasivní projíždění nekonečného feedu. Sociální sítě jsou totiž navrženy tak, aby uživatelům neustále přinášely nové podněty. Po každém přejetí prstem má následovat další vtipné či zajímavé video, u kterého se má uživatel alespoň na chvíli zastavit. Vždy se ale může jednat o něco překvapivého, pobuřujícího nebo jinak emocionálně výrazného. Právě tato nepředvídatelnost podporuje očekávání uživatele a může jej motivovat k tomu, aby ve scrollování neustále pokračoval. 

V odborné literatuře se tento princip přirovnává k takzvanému proměnlivému odměňování. S podobným mechanismem se můžeme setkat například u hazardních her. Ani u nich totiž člověk dopředu neví, kdy přijde odměna. Tato nejistota může chování výrazně posilovat. 

Některé studie přitom nacházejí souvislost mezi dlouhodobým sledováním krátkých videí a horší schopností soustředit se delší dobu na jeden úkol. To může být právě u dětí, jejichž mozek se stále vyvíjí, problematické. Svou roli může hrát také prefrontální kortex, tedy oblast mozku zapojená do plánování, rozhodování a kontroly impulzů. Pokud si mozek zvykne na to, že neustále dostává nové a nové podněty, běžné činnosti s pomalejší odměnou už jsou pro něj méně atraktivní.