Odborníci volají po kratším vyučování a delších přestávkách: Děti potřebují čas na regeneraci a odpočinek

Schopnost soustředit se přitom není během celého školního dne stejná. U dětí se zcela přirozeně střídají období vyšší pozornosti s fázemi únavy a poklesu soustředění. Jak dlouho se dítě dokáže soustředit, ovlivňuje jeho věk, spánek, náročnost úkolu, denní doba i individuální rozdíly. Pravidelné přestávky proto mohou představovat důležitý prostor pro mentální odpočinek a obnovení pozornosti. V České republice se dokonce již několik let vedou také diskuze o odložení začátku školního vyučování a posunutí o hodinu dozadu na devátou hodinu ranní. 

Přestávky ve škole nejsou promarněný čas

Během přestávky si může školák zajít na toaletu, nasvačit se, připravit se na další vyučovací hodinu a pobavit se s kamarády. Jak ale zdůrazňuje Americká akademie pediatrie (AAP), přestávka rovněž představuje přerušení soustředěné kognitivní práce, což může pomoci udržet koncentraci, snížit stres a podpořit sociální a emoční vývoj dětí. Přestávka navíc nemusí být pouze pasivním odpočinkem a děti by během ní měly mít možnost pohybu, hry a kontaktu s vrstevníky.

Při kontaktu s vrstevníky během přestávky děti rovněž rozvíjejí své sociální dovednosti. Podle AAP jim volná hra umožňuje například procvičovat komunikaci, spolupráci, vyjednávání, řešení problémů a seberegulaci. 

Krátké přestávky často nevyhovují dětem ani učitelům

Některé školy se snaží vyjít vstříc těm, kteří dojíždějí, a proto chtějí vyučování zkrátit. Jenže místo toho, aby zkrátily vyučovací hodiny, mohou podle Vyhlášky č. 48/2005 Sb. zkrátit některé desetiminutové přestávky na pětiminutové a přestávku mezi dopoledním a odpoledním vyučováním na nejméně 30 minut. Pětiminutová přestávka přitom poskytuje podstatně méně času nejen na odpočinek, ale i na přesun mezi učebnami, toaletu nebo svačinu.

O délce přestávek diskutují na Facebooku také učitelé , ...

O délce přestávek debatují také učitelé ve facebookových skupinách, přičemž někteří z nich uznávají, že pětiminutová přestávka je krátká i pro ně a téměř nic během ní nestihnou. „To mnohdy ani nestihnu odejít ze třídy, natož se jít vyčůrat, zajít si pro věci a přejít do jiné třídy,” potvrzuje v diskuzi na Facebooku jedna z nich. Ani další učitelé to nevnímají jinak. „Jakožto učiteli mi i těch 10 někdy přijde málo,” přiznává jeden z nich.

V neposlední řadě se délkou přestávek zabýval také Evropský parlament. V oficiálním dokumentu EP se objevila výpověď rodiče, který označil dlouhé vyučovací hodiny bez dostatečně dlouhých přestávek za „zastaralé a kontraproduktiv­ní“. 

Zkrácení vyučovací hodiny neznamená méně učiva

Aby zůstala délka přestávek zachována, ale děti stále stíhaly autobusy a další spoje ze školy domů, nabízí se zkrácení vyučovacích hodin. Kratší výukové bloky mohou dávat smysl zejména tam, kde už děti ztrácejí pozornost. Čtyřicet minut intenzivní, dobře připravené výuky může být efektivnější než pětačtyřicet minut, během nichž je polovina třídy unavená, nepozorná a čeká na zvonění. Je však důležité zdůraznit, že zkrácením vyučovacích hodin by nedošlo ke snížení objemu učiva. Ten by samozřejmě zůstal zachován.

Na druhou stranu nemusejí být kratší vyučovací bloky vždy efektivnější a některé děti nemusejí stihnout pochopit všechnu probíranou látku. Vybrané aktivity navíc vyžadují delší souvislý čas (projekty, výtvarná výchova či laboratoře).

Aby byly děti ve škole soustředěné a podávaly nejlepší výkony, měl by být školní den koncipován tak, aby nebyl nepřetržitým maratonem soustředění, ale aby se intelektuální námaha střídala s odpočinkem, pohybem a sociálním kontaktem.